Státní zemědělský fond zastavil výplaty dotací pro Agrofert a firmy Tomanovy rodiny

Ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Martin Šebestyán (vlevo) a ministr zemědělství Miroslav Toman

Ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Martin Šebestyán (vlevo) a ministr zemědělství Miroslav Toman Zdroj: ČTK

Ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Martin Šebestyán (vlevo) a ministr zemědělství Miroslav Toman
Ministr zemědělství Miroslav Toman na tiskové konferenci k auditu EK
Ministr zemědělství Miroslav Toman na tiskové konferenci k auditu EK
4
Fotogalerie

Státní zemědělský intervenční fond nebude dále proplácet dotace fondů podniku Agrofert, které byly schváleny po 9. únoru 2017. Oznámil to generální ředitel fondu Martin Šebestyán s tím, že jde o dočasné opatření, než úředníci zanalyzují zprávu o auditu Evropské komise, kterou Česko obdrželo ve středu. Stejné opatření se týká i firem spojených s rodinou ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD). Podle Agrofertu byly audity Evropské komise pochybné. 

SZIF nesouhlasí se závěry, ke kterým došli unijní auditoři. Výplaty dotací ale zastavil z „předběžné opatrnosti“, řekl Šebestyán. Fond dosud Agrofertu, který patří do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO), proplatil 63 milionů korun.

Toman odmítl, že by byl kvůli dotacím pro společnost Agrotrade, kterou vlastní jeho rodina, ve střetu zájmů. Evropské dotace pro firmu byly podle ministrových slov schváleny před jeho příchodem na ministerstvo a tudíž nemohl udílení dotací nijak ovlivnit. „Zpráva z našeho pohledu obsahuje chyby, úředníci ji musejí velmi pečlivě analyzovat,“ dodal.

Ve zprávě není explicitně konstatován střet zájmů pana ministra Tomana,“ konstatoval také Šebestyán. Česko bylo podle něj požádáno, aby vysvětlilo a doložilo své postupy při schvalování dotací. Zastavení výplaty dotací pro firmy Tomanovy rodiny se týká projektů schválených po 2. srpnu 2018.

Nejnovější zpráva o auditu od Evropské komise má podle ředitele SZIF tři části. První se věnuje střetu zájmů Babiše. Druhá část analyzuje obecné postupy administrace dotací, schvalovací procesy a efektivitu nákladů. „Tam je navrhovaná maximální korekce ve výši pěti procent. Pokud (by o ní bylo rozhodnuto), a já pevně věřím, že ještě společně s řídícím orgánem v této věci budeme s DG Agri dále jednat, tak ta maximální korekce v té výši pěti procent by byla zhruba kolem 150 až 170 milionů korun,„ řekl na tiskové konferenci Šebestyán. Třetí část se zabývá možným střetem zájmů ministra Tomana.

Komise požaduje po Česku seznam všech projektů Agrofertu, které získaly podporu z Programu rozvoje venkova, a přijetí opatření zamezujících střetu zájmů. Svou argumentaci podle Tomana staví na českém zákonu o střetu zájmů.

Samotný Agrofert výsledky obou auditů odmítá jako pochybné a neprofesionální. Unijní auditoři se ve zkoumaných firmách nikdy neukázali a holding neměl možnost se ke kontrolám vyjádřit, uvedl pro ČTK mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. „Pokud místopředseda Evropské komise tvrdí, že provedli inspekční šetření přímo na místě, není to pravda," řekl.

Návrh první auditní zprávy, kterou Česko obdrželo v minulém týdnu, uvádí, že Babiš má dál vliv na koncern Agrofert, který v únoru 2017 převedl do svěřenských fondů, a současně může jako premiér ovlivňovat použití unijních peněz. Česku proto hrozí, že by mohlo vracet do unijního rozpočtu asi kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal.

Babiš opakovaně označil návrh auditní zprávy za pochybný a zdůraznil, že kvůli němu a Agrofertu se žádné evropské dotace vracet nebudou.

První bilaterální jednání mezi českými úřady a unijním ředitelstvím pro zemědělství a rozvoj venkova DG Agri navrhuje Evropksá komise na 28. ledna 2020. Podle Šebestyána je to standardní postup - šest měsíců po obdržení české verze zprávy.