„Pokud soud nerozhodne o vrácení řidičského průkazu, zvážím žalobu na Českou republiku. Každopádně budu požadovat ušlý zisk,“ řekl E15.cz nyní exřidič Zdeněk Cmunt.
„Nestál jsem s rukama v klíně. Proti exekuci jsem podával opakované stížnosti k exekutorovi i jejich komoře, najal si právníky, dokládal, že jsem řidič z povolání… A stále jsem bez papírů. Přitom každý den bez práce je pro mě existenční záležitostí,“ postěžoval si Cmunt.
V souboji s exekutorem Cmunt argumentoval s ustanovením zákona, že exekutor nesmí zabavit řidičský průkaz lidem, které řízení auta živí.
Marně. Zákon totiž připomíná ementál. Pikantní je, že to připouští i sama Exekutorská komora ČR. A dokonce si s tím neví rady.
Zákon je děravý, ať si to rozhodne soud
„Vzhledem k tomu, že exekuční řád nedefinuje, jak má povinný exekutorovi prokázat, že řidičský průkaz potřebuje k uspokojování potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a obecně je právní úprava exekuce velmi lakonická, postoupil exekutor svůj návrh k soudu,“ napsal Cmuntově advokátce právník Exekutorské komory ČR Jan Kubizňák.
E15. cz oslovilo právní kancelář zastupující Cmunta, tia se ale před konáním soudu z profesních důvodů odmítla k případu vyjádřit.
„Odpovědi exekutorů jsou sice zajímavé čtení, ale co já s tím. Písmena mě neuživí. Navíc Daniel Mrkvička, pro kterého jsem jezdil při rozvážení balíků PPL, jemuž jsem donesl exekuční příkaz, mi dluží mzdu,“ skřípe zuby Cmunt. A má proč. Exekutor požaduje 121 tisíc korun, ta částka je však podle Cmunta chybně vypočítána.
A to některé zaplacené částky požaduje exekutor znovu. Než mu exekutor zabavil řidičák, Cmunt dluh splácel a dále nerostl.
To podle Cmunta přiznala oficiálně i jeho bývalá manželka Andrea a měla přes svoji právničku dopisem požádat exekutora, aby řidičský průkaz Cmuntovi vrátil a mohl tak dál platit. E15.cz si fakta chtělo ověřit přímo u Andrey Cmuntové, ta odmítla odpovědět.
„Zdeněk Cmunt pracoval jako řidič rozvážející zásilky. Potřebuje tedy ke své práci řidičský průkaz a neměl by mu být odňat, protože při jeho ztrátě přijde o mzdu a tím spíš nebude moci hradit alimenty,“ okomentoval případ, se kterým je detailně seznámen, senátor Pavel Eybert (ODS).
„Myslím si, že úprava zákona by byla vhodná, zejména směrem k přezkoumávání rozhodnutí jednotlivých exekutorů a rychlosti nápravných opatření, dodal senátor.
Nekonečné peripetie
Cmuntův případ je flagrantní ukázkou souboje jednotlivce s úředním šimlem a soudy. „Dluh vznikl vysoko stanoveným výživným, které z platu nebylo možné splácet. Platil jsem co se dalo, ale stejně dluh pomalu narůstal,“ popisuje Cmunt.
Po několikaleté soudní při, kdy městský soud na podzim roku 2012 dal Cmuntovi za pravdu, výživné snížil.
„Od té doby jsem výživné hradil řádně a včas. Nad rámec výživného jsem zaplatil i něco z dlužného výživného,“ pokračuje Cmunt.
V březnu 2013 byl však odsouzen za neplacení výživného k 24 měsícům podmínky. Po tuto dobu měl dluh na výživném dle svých možností a sil uhradit. „Tuto možnost jsem nedostal,“ vrací se k exekuci svého řidičského příkazu.
„Bývalá manželka se mi celou dobu od rozvodu snaží bránit ve styku s našimi syny a tento zákon jí k její činnosti dopomohl. V únoru 2013 byla orgánem sociálně-právní ochrany dětí svolána konference k řešení problémů synů. Zde bylo bývalé manželce nařízeno nebránit mi styku se svými syny. Dnes OSPOD neví co dělat. Místo prázdnin u otce tráví jeden z mých synů na dětské psychiatrii v Praze, kam ho matka uklidila,“ uzavírá Cmunt.
Na závěr je třeba zdůraznit, že exekucí postižený řidič ještě pečuje o jiné děti z dalšího vztahu, které také musí živit.
