Kvůli výraznému poklesu obliby vlády premiéra Petra Nečase a vnitrostranické situaci jitřené mocenským bojem v regionálních buňkách nezaplatilo do konce března členské příspěvky na 3700 občanských demokratů. Tím jim podle stanov automaticky zaniklo členství. Ještě před měsícem bylo v řadách nejsilnější vládní strany přes 25 tisíc lidí.
ODS tak přišla téměř o pětinu lidí a dva miliony na příspěvcích. V průměru odešlo z oblastních organizací deset až dvacet procent členů, na Mladoboleslavsku nebo Semilsku jich ale byla více než polovina. Už přes rok je napjatá situace v Praze, v poslední době to mimo jiné vře ve čtvrtém obvodu. Včera se tam klub ODS rozštěpil na tři znepřátelené frakce.
ODS alespoň může těšit to, že se nikdo nehrne ani do TOP 09, která je vnitřně mnohem jednotnější. Zatímco dříve měla strana Karla Schwarzenberga na 4200 členů, nyní jich hlásí o pět stovek méně. TOP 09 ovšem ujišťuje, že o velkou členskou základnu nestojí, a chlubí se desetitisícovou skupinou registrovaných podporovatelů.
Stranické vedení ODS tvrdí, že s poklesem počítalo. Prý je způsoben tím, že odešli různí kmotři a další prospěcháři. Ozývají se ale i kritičtější hlasy, podle nichž je skutečným důvodem skluz volebních preferencí pod deset procent a ústupky koaličním partnerům především v daňové oblasti.
„Odcházejí lidé, kteří věřili v pravicové ideály,“ řekl místopředseda ODS Jiří Pospíšil. Právě o něm a prvním místopředsedovi Martinu Kubovi se nejčastěji spekuluje jako o možných adeptech na Nečasovo místo.
Rok od roku řídnou stranické řady tradičně nejmasovějším komunistům a lidovcům. U obou uskupení to však nezpůsobuje jejich snižující se obliba, ale přirozená úmrtnost členů. Například KDU-ČSL ještě v roce 2010 evidovala na 33 500 stranických legitimací, nyní jich je o tři tisícovky méně. Ještě větší úbytek – pět až šest tisíc lidí ročně – má KSČM.
