Stravenky jsou ve firmách na ústupu, nahradilo je vzdělávání

Přesně 86 procent Čechů si přeje, aby stát zachoval zaměstnanecké stravování.

Přesně 86 procent Čechů si přeje, aby stát zachoval zaměstnanecké stravování. Zdroj: E15

Stále méně firem přispívá svým zaměstnancům na stravenky. Poukázky jim poskytuje 68 procent společností, což je méně než v loňském roce, kdy je dostávali zaměstnanci v 75 procentech podniků. Nejčastějším daňově zvýhodněným zaměstnaneckým benefitem se tak stal s 78 procenty příspěvek na vzdělání, který stravenky v žebříčku nahradil. Nadále stoupá i zájem o pojistné produkty, především pak o penzijní a životní pojištění. Vyplývá to z průzkumu společnosti ING a Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR).

Viceprezident SP ČR Radek Špicar přisuzuje pokles v poskytování stravenek plánům, které avizovalo ministerstvo financí. To chce zrušit daňové zvýhodnění benefitů a chce je nahradit zaměstnaneckým paušálem ve výši 3000 korun na osobu ročně, o který si bude moci zaměstnanec snížit daňový základ. „To, o čem se hovoří na vládní úrovni, má velký dopad na to, jak se firmy chovají,“ řekl.

Podle Špicara firmy poskytováním příspěvku na stravování, nebo zřizováním závodních jídelen částečně chrání zdraví svých zaměstnanců. Někteří zaměstnavatelé totiž dávají v poslední době rovnítko mezi kvalitu stravy a nemocnost. Tím, že lidem přispějí na stravu, mají větší šanci, že se lidé budou stravovat pravidelně a zdravěji, nebudou tolik nemocní a nesníží se tak produktivita práce. Přestože poskytování stravenek všeobecně mírně klesá, budou se prý takto smýšlející zaměstnavatelé snažit příspěvek na stravování v nějaké míře zachovat, a to i s rizikem případného zvýšení nákladů.

Daňově zvýhodněné benefityDaňově zvýhodněné benefity

Díky poklesu stravenek se tak na první místo v poskytovaných benefitech podle průzkumu dostalo vzdělávání. Na to svým zaměstnancům přispívá 78 procent firem, loni to bylo 70 procent. Důvod vidí Jiří Běťák z ING v tom, že firmy se tak snaží kompenzovat mnohdy nepříliš dobře fungující systém vzdělávání. „Firmy si navíc uvědomují, že způsoby podnikání se vyvíjí a pouze s dobře proškolenými zaměstnanci mohou obstát mezi konkurencí,“ upřesnil s tím, že o benefit v podobě vzdělání stojí i samotní zaměstnanci, kteří tak zase zvyšují svou cenu na trhu práce.

Změny v daňově zvýhodněných benefitechZměny v daňově zvýhodněných benefitech

Tendenci poskytovat zaměstnancům trvalejší a dlouhodobější benefity potvrzuje i zvýšený zájem o životní a penzijní pojištění, které poskytuje 71 procent firem. V roce 2010 to bylo pouze 60 procent. Tento trend Běťák přičítá současným vládním reformám a diskuzi kolem nich. Průměrná částka příspěvku na penzijní připojištění činí v průměru 591 korun měsíčně.

Daňově nezvýhodněné benefityDaňově nezvýhodněné benefity

Daňově nezvýhodněné benefity taktéž poskytuje téměř každá firma. Nejčastějším bonusem je v této oblasti mobilní telefon, zaměstnancům je zapůjčuje 84 procent firem. Na druhé příčce se umístil služební automobil, který poskytuje 80 procent firem, a na pitný režim například v podobě kávy či balené vody na pracovišti zdarma přispívá 79 procent firem. Podle Špicara se firmy snaží své zaměstnance firmy udržet i výhodnými úvěry na koupi bytu či rekonstrukci. Přitom spolupracují jak s developery, tak i se zástupci municipalit