Schillerová odmítá zvýšit podporu nezaměstnaných | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak uspět v krizi

Střet ministryní. Schillerová odmítá zvýšit podporu nezaměstnaných, kterou prosazuje Maláčová

Pavel Otto

Pavel Otto

Po několika měsících relativního klidu se mezi ministryněmi financí a práce Alenou Schillerovou (ANO) a Janou Maláčovou (ČSSD) schyluje k dalšímu střetu. Šéfka státní pokladny není nakloněna zvýšení podpory v nezaměstnanosti až na 500 korun denně, které kvůli potížím firem způsobeným koronavirem navrhuje její vládní kolegyně.

 Schillerová je přesvědčena, že stát na udržení pracovních pozic vynakládá dost peněz a nezaměstnaných dramaticky nepřibývá.

„Dosavadní opatření vztahující se k trhu práce mají za cíl vytvořit takové podmínky, které zamezí výrazné nezaměstnanosti,“ uvedl Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí s tím, že rezort zatím neobdržel od Maláčové žádný konkrétní návrh.

„Dosavadní opatření mají za cíl vytvořit podmínky, které zamezí výrazné nezaměstnanosti,“ uvedl Zdeněk Vojtěch z ministerstva financí s tím, že rezort zatím neobdržel od Maláčové žádný konkrétní návrh. Na konci dubna se přitom nezaměstnanost zvýšila na 3,4 procenta z březnových tří procent. V půlce května stoupla na 3,6 procenta. Dosavadní relativně nízká čísla přikládají odborníci dvouměsíčním výpovědním lhůtám.

Nezaměstnanost v dubnu podle MPSV vzrostla na 3,4 procenta

„Pokud by nám stoupla nezaměstnanost o desítky a možná stovky tisíc lidí, potřebujeme průměrnou podporu v nezaměstnanosti navýšit na částku, z níž se dá přežít,“ řekla Maláčová. Aktuální průměrná výše podpory je osm a půl tisíce korun, přičemž minimální mzda od ledna činí 14,6 tisíce korun.

Maláčová má v současnosti tři scénáře možného růstu sociální dávky, které vypracoval ekonomický tým ústředního krizového štábu. Nejštědřejší varianta počítá alespoň s 500 korunami na den, tedy s 15 tisíci korunami měsíčně. „Konkrétní návrh jsem zatím nepředložila, vše se ještě může změnit. Čekám na to, jak se nezaměstnanost bude vyvíjet,“ dodala ministryně. Vyšší podpora by podle ní měla být prémií pro ty, kteří se nové uplatnění snaží aktivně hledat. „Tak jak to známe ze severní Evropy,“ podotkla.

Stejný názor má i šéf odborů Josef Středula. Na větší bonifikaci lidí, kteří o práci nepřišli vlastní vinou, tlačí dlouhodobě. „Když si uvědomíme, za kolik peněz má přežít český nezaměstnaný, je to velmi vážné. Například v Dánsku se podpora po určitou dobu rovná dosavadní mzdě,“ uvedl.

Zmrazené nájemné končí. Situace na trhu s byty se vrací k normálu, vzkázala Schillerová

Dávku, byť dočasně, by zvýšil i ekonom Jan Švejnar, který působí v krizovém štábu: „Výše podpory nehrála velkou roli, dokud nezaměstnanost byla prakticky nulová. Pokud ale hodně lidí přijde o práci, problém to bude,“ míní. Jinou cestu navrhuje opoziční ODS. Ulevila by spíše zaměstnavatelům snížením sociálních odvodů, které platí za zaměstnance.

Stát letos za první čtvrtletí vyplatil na podpoře v nezaměstnanosti celkem 2,46 miliardy korun. Pro celý rok počítá s 7,6 miliardy. Loni stála pomoc 8,1 miliardy.

Nejhorší květnový výsledek od vzniku Česka. Schodek rozpočtu se vyšplhal na 157 miliard

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!