„Pořízení dvanácti strojů bude jen začátek, půjde o první fázi celého projektu,“ řekl deníku E15 náměstek pro akvizice Daniel Koštoval. Postupně se počítá s nahrazením většiny ruských bojových i dopravních helikoptér typu Mi.
Těch mají vojáci dohromady dvaačtyřicet, ponechají si pouze část transportních. V provozu rovněž zůstane deset polských W-3A Sokol pro záchranáře, které absolvují generální opravy. Vedení rezortu jednoznačně upřednostňuje obchod na mezivládní úrovni, stejně postupovalo při pronájmu stíhaček Gripen.
„S velkými firmami máme špatné zkušenosti, je lepší, když je kontroluje a tlačí na ně vlastní vláda,“ poznamenal Koštoval.
Ministerstvo navíc požaduje komplexní systém. Tedy kromě samotných vrtulníků, jejich výzbroje a servisního balíku také
asistenci armády dodavatelské země při výcviku českých pilotů a pozemního personálu.
Projekt nabral několikaměsíční skluz. Předpokládá se, že první vrtulníky vojsko dostane na přelomu let 2017 a 2018. Podle odborníků je to však nereálné, protože podobně složitá technika se nevyrábí na sklad
K nákupu na mezivládní úrovni nutí obranu podle ministra Martina Stropnického i zákon o veřejných zakázkách, podle něhož ty strategické takřka nelze vypisovat.
Na konci června byly odeslány žádosti o nabídky vládám Spojených států, Francie a Itálie, kde sídlí společnosti Bell Helicopter, Sikorsky Aircraft, Airbus Helicopters a AgustaWestland.
To jsou korporace dodávající vrtulníky zemím NATO. Záměr oslovit ještě Velkou Británii, Německo, Polsko a Jižní Koreu nakonec padl.
Lhůta pro zaslání odpovědí vyprší v první polovině září. V tuzemsku je zatím nejaktivnější americký Bell, mimo jiné už podepsal smlouvu o spolupráci se státním podnikem LOM Praha.
Projekt nabral několikaměsíční skluz. Předpokládá se, že první vrtulníky vojsko dostane na přelomu let 2017 a 2018. Podle odborníků je to však nereálné, protože podobně složitá technika se nevyrábí na sklad. Sestavení a odzkoušení prvních dvanácti kusů může trvat déle než dva a půl roku od podpisu smluv.
Komplikací je i fakt, že nečekaně odešel manažer projektu Jiří Vaník, jehož nástupce se stále nepodařilo nalézt. „Když všechno poběží rychle a hladce, termín lze stihnout,“ tvrdí Koštoval.
Cena víceúčelových vrtulníků, které slouží pro podporu všech druhů vojenských operací včetně záchranných, se pohybuje zhruba od 250 do 550 milionů korun.
