Přechodný tříletý plán péče bude s největší pravděpodobností schválen v úterý nebo ve středu, v úterý by ho měl představit ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Šumavský park plán péče potřebuje. Stávající přestal platit loni. Pokud by se neschválil, mohlo by dojít k omezení čerpání evropských dotací do ochrany přírody a krajiny.
Do druhé (vyšší) kategorie podle hodnocení Mezinárodního svazu ochrany přírody IUCN patřil NP Šumava od svého vyhlášení. Za poslední tři roky však vedení správy NP po dohodě s obcemi a regiony navrhovalo, aby do 45 let měl 35 procent bezzásahového území a zbytek navždy zásahového. V původním návrhu plánu péče od správy parku byl zařazen do druhé a čtvrté kategorie IUCN, což by však poškodilo jeho mezinárodní hodnocení.
„Udrželi jsme relativní návaznost na předchozí plán péče, který byl konkrétní v termínu dosažení 50 procent bezzásahovosti (rok 2030) a formulovali jsme v plánu péče směřování, které vyžaduje druhá kategorie. Tedy v dlouhodobém časovém horizontu bude převážná část území NP převedena do bezzásahového režimu,“ odpověděl náměstek ministra Vladimír Dolejský.
Ekologům současná zóna nestačí
Ekologové vítají, že MŽP jasně odmítlo pokus ředitele parku Jiřího Mánka vyřadit Šumavu ze seznamu IUCN. Současná změna bezzásahovosti je ale prý přesto v rozporu s mezinárodními pravidly. „Šokem a obrovským zklamáním je pro nás skutečnost, že aktuální plocha národního parku ponechaná přírodě začíná na pouhých 23 procentech rozlohy parku,“ reagoval Jaromír Bláha z Hnutí Duha s tím, že do roku 2010 bylo bezzásahových až 30 procent rozlohy parku. V řadě dalších bodů se prý ministerstvu podařilo plán opravit.
O podílu bezzásahových oblastí se odborníci dohadují neustále. Současných 23 procent bezzásahového území je podle Dolejského ale logické. Například na holinách vzniklých v posledních letech prý nemá smysl udržovat bezzásahovou oblast. „Rozumíme odborným podkladům vědecké obce a nevládních organizací, nicméně lišíme se v rychlosti převedení do bezzásahového režimu a respektujeme v této věci i takzvanou společenskou objednávku,“ oponuje. V příštích měsících chce MŽP získat další informace o tom, co chtějí návštěvníci parku i obyvatelé regionu, a podle toho vypracuje trvalý plán péče.
Diskutovaná zonace se zvlášť schválí vyhláškou v roce 2015. MŽP už před dvěma týdny oznámilo, že v první zóně uvažuje o 26 procentech z rozlohy parku. V současnosti činí první zóna téměř 13 procent (8,8 tisíc hektarů), rozšířila by se na 17,7 tisíc hektarů. Nová pravidla pro národní parky má upravovat novela zákona o ochraně přírody a krajiny.
Jiří Mánek: Vytvořit na Šumavě přírodu potrvá stovky let
Jakub Hruška: Na Šumavě může být národní park, anebo vzorný lesní závod
