„My Tibeťané si přejeme, aby Česká republika a evropské země měly dobré vztahy s Čínou. Nikdy neřekneme, mějte špatné vztahy s Čínou. Všechny země by s ní měly mít dobré ekonomické vztahy, ale neprodávejte své hodnoty. Lidská práva, svoboda a rovnost jsou základem demokracie,“ uvedl Sanggjä. „Klidně obchodujte s Čínou, ale peníze a morálka by si měly být rovné. Když prodáte morálku, prodáte sami sebe,“ dodal.
Česká podpora Tibetu, který v 50. letech minulého století Čína násilně připojila ke svému území a dnes má autonomní status, je podle exilového premiéra stále silná na občanské úrovni. Změnu přístupu české vlády ale pokládá za ironickou.
„Když Československo (v roce 1968) bojovalo o svou demokracii a svobodu, žádalo o intervenci celý svět, aby vytvořil tlak na Sovětský svaz, aby zachoval demokracii v Československu. To, že to samé dnes nechcete udělat pro nás, je jednoduše ironické,“ poznamenal Sanggjä, který vládu sídlící v indické Dharamsále vede tři roky.
Změna v Tibetu je otázkou času, věří premiér
Věří, že i Tibetu se podaří zbavit komunistického režimu, jako se to před 25 lety podařilo Čechům a Slovákům. „Změna je otázkou formy a času. Čína je teď možná ve stavu, jako byl svého času Sovětský svaz. Každý režim přijde a zase odejde,“ tvrdí.
Velkou inspirací pro Tibeťany je podle něj bývalý český prezident Václav Havel, který byl blízkým přítelem tibetského duchovního vůdce dalajlamy. „Bojoval proti všem překážkám, byl to pro něj akt morálky. Morální čin může pro někoho vypadat jako triviální a nemožný současně, ale jeho význam může narůst a stát se skutečností,“ soudí Sanggjä, který se po účasti na Foru 2000 chystá do dalších evropských zemí.
Nástupce Havla nevidím, říká Sanggjä
Nástupce Havla, který by se tak jako on angažoval v obhajobě lidských práv na mezinárodní scéně, tibetský předák v současnosti ve světě nevidí. „Já ale doufám, že nějaký druhý Václav Havel přijde,“ říká Sanggjä, podle něhož Peking s tibetským exilem už čtyři roky neudržuje žádné formální kontakty a represe Tibeťanů ze strany čínského režimu se v posledních letech ještě zhoršily. Dokládá to podle něj i počet Tibeťanů, kteří se na protest proti útlaku upálili. Těch už je podle premiéra 122.
„Po Pražském jaru jste u vás měli několik živých pochodní, my už jich máme 122, z nichž 120 umřelo. Ani jeden z nich přitom neublížil jedinému Číňanovi ani nepoškodil jejich majetek,“ poznamenal Sanggjä. Ani zostřené represe ale podle něj Tibeťany neodrazují od protestů proti čínskému útlaku. „Protesty pokračují, a to možná ještě intenzivněji,“ tvrdí.
