Když minulý týden v Londýně přebíral Tomáš Halík Templetonovu cenu, prohlásil: „Chtěl bych, aby to nebyla pocta jen pro mne, ale pro celou zemi.“ Katolický kněz takto mluvil o zemi, kde je pro konzervativní katolíky kacířem, pro bývalého prezidenta Václava Klause Koniášem a kde jeho protivníci chtějí zničit jeho akademickou kariéru.
Halík, který je už několik dekád přítomen v politickém a veřejném životě, nyní ale získal proti svým oponentům trumf. Za šek spojený s Templetonovou cenou chce vybudovat vlastní duchovní organizaci. A protože jde o desítky milionů, půjde rázem o jednu z nejvýznamnějších podobných institucí.
„Hlavním posláním nadačního fondu bude financovat aktivity nově zřízeného Institutu pro dialog při České křesťanské akademii,“ prohlásil Halík v děkovací řeči. Nový institut má především podporovat ekumenický a mezináboženský dialog, stejně jako dialog mezi věřícími a stoupenci sekulárního humanismu. Ale politice se zjevně Halík nevyhne: „Institut bude podporovat studium etických a spirituálních aspektů života soudobé společnosti – v kultuře, vědě, politice i hospodářství.“
První pokus o duchovní obrodu
O duchovní obrodu české společnosti se Tomáš Halík nepříliš úspěšně snaží už několik dekád. Od začátku to ale nebylo v „dresu“ katolické církve. Rodilý Pražan vystudoval sociologii a filozofii na pražské Univerzitě Karlově u Jana Patočky. Během pražského jara mohl i vyjet na Západ. Mladým vědcem ale otřásla smrt Jana Palacha a obrátila ho k duchovní jistotě katolické nauky.
Sblížil se s lídry katolického disentu Otou Mádrem a Josefem Zvěřinou. V roce 1978 se vypravil do východoněmeckého Erfurtu, kde byl tajně vysvěcen na kněze. Státní bezpečnost se o něj samozřejmě zajímala, ale mylně ho měla za významného jezuitu. Vedle toho žil svůj osobní život v prostředí normalizace. V osmdesátých letech složil atestaci z psychologie, režim mu dával pozoruhodná zaměstnání – od podnikového psychologa v chemické firmě po terapeuta drogově závislých.
Svůj první pokus o obrodu českého národa Halík sepsal do velkého projektu Deset let duchovní obrody národa. Mladý kněz chtěl během dekády morálně pozvednout Česko a spojit do jednoho hlasu různé církve. Ale přišel rok 1989 a konspirační kruhová obrana proti komunismu najednou nedávala příliš smyslu. Přestože byl teprve čtyřicátník, platil po sametové revoluci jako spolupracovník kardinála Tomáška za jednu z důležitých postav obrozené církve.
Stal se předsedou České křesťanské akademie, která je dosud jeho odrazovým můstkem pro veřejnou činnost. Jeho intelektu a znalosti jazyků si všiml i papež Jan Pavel II., který ho jmenoval poradcem pro dialog s nevěřícími. Případná funkce pro katolíka v ateistických Čechách.
Druhý pokus o politickou obrodu
Jeho druhý pokus o obrodu českého národa už byl více politický. V roce 1993 ho konzervativní katolíci vyhodili z pražské Teologické fakulty a Halík přešel na pražskou Filozofickou fakultu. Od teologických otázek se dostal k širším tématům sociologie náboženství, religionistiky a etiky. Zároveň se stal farářem akademické farnosti v kostele Nejsvětějšího Salvátora, tedy v místě, kde Halíkův vzor Oto Mádr pastoroval mládež, než si pro něj přišli za smyšlenou špionáž pro Vatikán.
Halík vstoupil do politiky jako poradce Václava Havla a jeho politickému směru zůstává věrný nadále. Zmínil ho i v děkovné řeči při přebírání Templetonovy ceny. Halíka k politice poutaly ale i jiné kontakty než jen na Václava Havla. Pro lidovecké politiky například pořádal duchovní cvičení, na která chodila celá generalita strany v čele s Josefem Luxem.
Přestože si Halík především budoval svou profesorskou kariéru, hostoval na zahraničních univerzitách a psal knihy, zabředával čím dál více do každodenní české politiky. Stala se z něj jedna z autorit veřejného života, která podepisuje protestní petice a je oslovována ke kdejaké politické události. Inicioval výzvu proti ODS a ČSSD Impuls 99. Čím dál známější katolík tak například překvapivě začal porážet v prezidentských průzkumech zavedené politiky. V roce 1998 platil za třetího nejpřijatelnějšího kandidáta, v roce 2002 měl skoro stejnou popularitu jako Klaus.
Halík se netají tím, že o politice přemýšlel. Vyzýval ho k tomu i Havel. Ale už několik let opakuje, že toto lákadlo už pro něj není. Nejvýrazněji vystoupil proti Klausovi asi v roce 2008, kdy osobně varoval lidovecké volitele prezidenta, aby nedali hlas Klausovi jen kvůli příslibu církevních restitucí: „Já osobně jsem přesvědčen, že v současné chvíli jde nikoli o ryze politický, nýbrž o mravní zápas – zejména mezi sociálním důrazem u Švejnara a neoliberalismem a kultem divokého kapitalismu u Klause.“
Třetí pokus za 36 milionů
Třetí etapu duchovní obrody Halík po skončení koketování s politikou zaměřil ke své roli duchovní celebrity. Vydává knížky, objíždí přednášky. A snaží se české „něcisty“, tedy ty, kteří v něco věří, ale nevědí příliš v co, obrátit na smysluplnou víru. Ale politika ho nenechává být. Třeba v kauze národovce Ladislava Bátory varoval před „fašizujícím maloměšťáctvím“, Klaus mu odpověděl, že je Koniáš. Naposled se jeho protivníci zase pokusili vyřadit některé jeho knihy ze seznamu vědecké literatury. Neúspěšně.
Nyní ale pro Halíka možná nastává další pokus o obrodu českého národa. S 36 miliony se už dá mnohého docílit.
| Tomáš Halík |
|---|
| » Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th. D., se narodil 1. června 1948 v Praze. Vystudoval v Praze sociologii a filozofii |
| » v roce 1978 byl tajně vysvěcen na kněze ve východoněmeckém Erfurtu |
| » po roce 1989 se stal učitelem na pražské Filozofické fakultě, od roku 1997 je profesorem. Je farářem v kostele Nejsvětějšího Salvátora, je prezidentem České křesťanské akademie |
| » do politiky zasáhl výzvami, jako byl Impuls 99, či spory s Václavem Klausem |
| » nyní získal prestižní Templetonovu cenu za výjimečný přínos pro duchovní rozměr života |
Kacíř. Koniáš. Úspěšný kněz Tomáš Halík není vždy ve své zemi prorokem
