Přestože v některých oblastech existují celkem jasná pravidla, jakými se mají instituce při svém fungování řídit, v praxi se podle TIC často nedodržují. „Například ve státní správě existuje celá řada právních předpisů, které ale nejsou vymáhány,“ prohlásil Bureš. Podle něj je právně možné pohnat úředníky k osobní odpovědnosti, možnost se ale nevyužívá. Společnost pak to, že se pravidla nedodržují, obecně přijímá. „Chybí jasné politické vedení, které by ukázalo, jak to má fungovat,“ uvedl.
Podle ředitele TIC Davida Ondráčky sice v poslední době politici odstupují ze svých funkcí při finančních skandálech, nerezignují však, když nedodrží své politické sliby. Nikdo je ani netrestá například za to, že jejich instituce fungují nehospodárně. Podle studie jsou obecně v ČR největší slabinou sankční a kontrolní mechanismy - buď neexistují nebo se nepoužívají nebo se užívají účelově.
Nejslabšími články, tedy institucemi, které jsou nejméně připraveny čelit korupci, jsou podle analýzy státní zastupitelství a státní správa následované policií. Bureš uvedl, že jsou často velmi závislé na politických tlacích. Zároveň nejsou dostatečně transparentní. „Informací je dost, ale řada těch klíčových chybí, například o interním rozhodování, o přípravě politiky či o hospodárném vynakládání finančních prostředků,“ řekl.
TIC ve své studii hodnotila parlament, vládu, prezidenta, soudy, státní zastupitelství, státní správu, policii, organizaci voleb, ombudsmana, Nejvyšší kontrolní úřad, protikorupční agenturu, politické strany, média, neziskový sektor a podnikatelskou sféru. Dobře podle ní dopadl ombudsman, NKÚ či organizace voleb.
V nejbližší budoucnosti se chce organizace podle svého ředitele zaměřit zejména na zákon o státní službě, který v ČR chybí. Prioritami prý nadále budou také depolitizace úředníků, nezávislost justice či kontrola čerpání evropských fondů.
