Evidují, i když nemusejí. Přestože je povinnost používat elektronickou evidenci tržeb odsunuta až na začátek roku 2023, řada podnikatelů – pokud tedy měla zrovna možnost podnikat – evidovat nepřestala. Letošní rozhodnutí vlády o odkladu evidence nicméně přimělo nemalou část podnikatelů, aby funkci vypnula. Pozastavení ekonomiky a odklad třetí a čtvrté vlny se navíc dotkly řady podnikatelů, kteří vyrostli na zavedení EET v Česku.
„V porovnání s lednem evidovalo tržby v říjnu zhruba o 30 procent subjektů méně,“ uvedla Klára Křehlová z tiskového oddělení Finanční správy. Konkrétně v lednu to bylo 125 732 podnikatelů, kdežto v říjnu 88 690.
Stejný pokles lze vypozorovat i v celkovém počtu evidovaných tržeb. Jestliže loni podnikatelé evidovali 4,3 miliardy tržeb, ke konci letošního listopadu to byly tři miliardy. Významný pokles nastal zejména v dubnu a listopadu, kdy se naplno projevilo zavření restaurací a obchodů.
Povinnost evidovat má opět naběhnout spolu se třetí a čtvrtou vlnou až za dva roky, tedy více než rok po příštích sněmovních volbách. „Je jisté, že poslední fázi EET bude řešit už jiná vláda, nebráníme se úplnému zrušení posledních fází,“ uvedl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Podle některých analytiků i zástupců opozice se odklad evidence rovná jejímu faktickému zrušení.
Vypínání EET
Odklad elektronické evidence tržeb zaznamenali i poskytovatelé pokladních systémů. „Zhruba 40 procent našich aktivních klientů stále vydává účtenky s FIK kódy,“ říká Petr Menclík, ředitel společnosti Dotykačka, která dodává pokladnu 18 tisícům podnikatelů. „Ti, kteří měli zájem fiskalizaci vypnout, tak učinili už na jaře, nejčastěji během května. Na podzim už to byly jen jednotky procent,“ dodal.
Konkurenční firma Storyous, která dodává pokladní systémy zhruba do tří tisíc restaurací, také zaznamenala pokles. „Gastro podniky, které měly v lockdownu otevřená hladová okénka, což je v průměru zhruba polovina, nijak masově evidenci nevypínaly. Bez evidence bylo vydáno přibližně deset procent všech účtenek,“ uvedl šéf firmy Igor Třeslín.
Odklad třetí a čtvrté vlny
Řada poskytovatelů pokladen nicméně počítá ztráty kvůli odkladu třetí a čtvrté vlny evidence, která se měla týkat řemeslníků, lékařů, kadeřnic nebo taxikářů. „Měli jsme nasmlouvané obchodníky, nakoupili zásoby, zaplatili mediální kampaně, připravili řadu nových funkcí pro řemeslníky a podnikatele z oblasti služeb,“ říká Menclík, podle kterého se náklady vyšplhaly na desítky milionů korun. „Takže odložení EET v poslední chvíli bylo pro ekonomiku firmy podstatným zásahem,“ dodal šéf Dotykačky.
Storyous, který se zaměřuje výhradně na gastro podniky, se naopak odklad nedotkl. „Mnohem citlivější ránou nežli odklad EET bylo pro náš byznys uzavření restaurací,“ řekl majitel firmy Třeslín.
Konsolidace trhu
Větší firmy na trhu s pokladními systémy se shodují, že dvouletý odklad neznamená konec podnikání, protože jejich pokladny zahrnují komplexní systémy, skrze které lze uchovávat faktury, spravovat sklad či například řídit komunikaci mezi kuchyní a restaurací. To je podle firem důvod, proč mnoho podnikatelů má pokladny i nadále. Přestože jde funkce EET většinou vypnout, řada z nich už si zvykla, a proto ji nechává běžet.
Řada malých podnikatelů však může skončit. „Je zde spousta primitivních levných řešení, některá vznikla speciálně pro třetí a čtvrtou vlnu, a teď se ukazuje, že to byly oknem vyhozené peníze,“ upozorňuje Třeslín. „Za stávající situace bude nevyhnutelná konsolidace trhu. Zejména menší hráči orientovaní čistě na EET tak dlouhý odklad neustojí,“ dodává Menclík.
