Města a obce dostanou vyhláškou reálnou šanci zákonu vůbec dostát. O tom, že bude „jednou“ zavedena povinnost třídit zelený odpad, se mluví už roky. Řada samospráv proto využila dotační titul a pořídila si kompostárny a potřebnou mechanizaci. Z evropských peněz jich vyrostlo po celé republice pět stovek za stovky milionů korun.
Na zbytky z kuchyní, jídelen a další živočišné odpady ale v Česku prakticky neexistují zařízení, která by je separovaná zužitkovala. Takových bioplynových stanic je jen pár. Reálně tak hrozilo, že by tento vytříděný odpad stejně putoval do spaloven a na skládky.
Problém s výstupem z kompostárem
Problém, který se ovšem může projevit během pár měsíců nebo let, bude s výstupem z kompostáren. Lze totiž předpokládat, že odděleným sběrem jeho produkce vzroste – možnost odložit biodpad do popelnice využijí zahrádkáři, kteří zbytky zatím zpracovávali sami, a další bioodpad zmizí z černých popelnic na směsný komunální odpad. Logické by proto bylo, aby kompost putoval k zemědělcům, kteří používají převážně umělá hnojiva, což je příčinou degradace půdy a erozí.
Ministerstvo životního prostředí v připravovaném Plánu odpadového hospodářství s využitím kompostu na polích počítá – podpořit jej v tom ovšem bude muset ministerstvo zemědělství, jelikož zemědělci sami o sobě bez navázání například na dotace nezačnou produkty kompostáren zaorávat. Je to totiž pracnější a pravděpodobně nákladnější než umělé granule.