Třikrát minus 300 miliard. Vláda chce hospodařit s vysokým schodky až do konce svého mandátu

Ministr financí Zbyněk Stanjura

Ministr financí Zbyněk Stanjura Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Ministr financí Zbyněk Stanjura přichází na dubnové jednání vlády na zámku Štiřín
2
Fotogalerie

Vláda Spolu a Pirátů se STAN hodlá výrazně slevit ze svého slibu konsolidovat veřejné finance. V návrhu zákona o státním rozpočtu na příští rok s výhledem na další dva roky počítá s vysokými schodky těsně pod hranicí 300 miliard korun. Důvodem je podle analytiků strmý růst mandatorních výdajů, tedy důchodů a nákladů na přebujelé úřady či prodražující se obsluhu státního dluhu, v kombinaci s neochotou kabinetu zvyšovat daně. Do deficitů se v příštích třech letech promítne také zhoršená bezpečnostní situace v Evropě. Mimo jiné zvyšováním rozpočtu armády na dvě procenta HDP.

„Máme nové výdaje. Například poprvé v historii České republiky jsme nakoupili plyn do státních zásobníků za osm a půl miliardy korun,“ řekl šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS).

Vedle růstu penzí, které se letos kvůli inflaci zvýší celkem třikrát, počítá vláda s výdaji na uprchlickou krizi nebo s nákupy tanků či vojenských vrtulníků. Zároveň musí zakalkulovat některé nové úlevy, jako je snížení spotřební daně z nafty a benzinu.

Přestože jde zatím o první nástřel finančního plánu, který se do září po jednání Stanjury s ostatními ministry může upravit, nepředpokládá rezort financí zásadní změny, a to ani v letech 2024 a 2025. „Struktura rozpočtu se nebude lišit od té současné. Největší část budou nadále tvořit výdaje na dávky sociálního  zabezpečení včetně důchodů, druhou největší rozpočtovou kapitolou zůstane školství,“ uvedl Filip Běhal z tiskového oddělení ministerstva.

Do poloviny dekády mají i nadále systematicky růst výdaje zejména v sociální oblasti, v obraně a ve zdravotnictví, které si polepší automatickou valorizací růstu plateb za státní pojištěnce. „Budou se také zvyšovat výdaje na obsluhu státního dluhu,“ dodal Běhal.

Odborníci míní, že těmito argumenty lze obhájit pouze navrhovaný deficit na příští rok ve výši 295 miliard korun. Není jim však jasné, proč kabinet Petra Fialy (ODS) předpokládá schodek téměř 297 miliard i v přespříštím roce. Situace se nemá zlepšit ani v roce 2025, kdy mají výdaje převýšit příjmy o 298 miliard.

Očima guvernéra: Inflace

Video placeholde
• Videohub

„Tento návrh hodnotím jako ekonomickou nehoráznost a pevně doufám, že jde jen o jakýsi průzkumný balonek, který následně pod tlakem hněvu odborné veřejnosti opět splaskne,“ věří hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Možným vysvětlením, proč vláda s takovými čísly operuje, je podle Hradila nezodpovědné rozevření nůžek mezi mandatorními výdaji státu a jeho příjmy. Podepsala se na něm především bývalá vláda Andreje Babiše (ANO) svojí populistickou politikou, ale také občanští demokraté, kteří souhlasili se zrušením superhrubé mzdy. Státní finance tak ročně přicházejí o sto miliard korun a generují výrazné deficity bez ohledu na stav ekonomiky. Do plusu by je zřejmě nedostala ani výrazná konjunktura, k níž má přitom Česko v současnosti daleko.

Za předpokládanými schodky v letech 2024 až 2025 ve výši téměř tří stovek miliard může být i skutečnost, že se nynější kabinet chytil do pasti svých předvolebních slibů. „V nich tvrdošíjně odmítal jakékoliv zvyšování daní, což samo o sobě zadělávalo na polovinu obřího problému. Druhou polovinu pak obstarala válka na Ukrajině, která znemožnila situaci alespoň mírnit pomalým či nejlépe žádným růstem výdajů,“ podotkl Hradil.

Vysoké propady v hospodaření státu považuje za neobhajitelné i Martin Slaný z Investiční skupiny DRFG. Navzdory dosavadní snaze brzdit růst deficitu, chce podle něj stát nesystémově utrácet zvýšené příjmy způsobené inflací například za jednorázový pětitisícový příspěvek na dítě do 18 let.

„Pokud se z konsolidace rozpočtu nestane vládní priorita, nevidím řešení. S pětitisícovkou na dítě nebo snižováním spotřební daně u pohonných hmot rozpočet nestojí a nepadá, ale jsou symbolickým příkladem vítězství politického marketingu nad ekonomickou racionalitou,“ míní Slaný.