Turnikety v metru možná nebudou. Ani nový projekt nepřesvědčil

Členové zastupitelského výboru pro dopravu se neshodli na podpoře zavedení turniketů v metru, které navrhuje pražský dopravní podnik. Ten nechal vypracovat nový projekt, podle kterého by systém turniketů stál 1,49 miliardy korun. Původně se náklady odhadovaly na 3,5 miliardy. Podle opozičních zastupitelů je ale výpočet nákladů i budoucích výnosů nereálný. Definitivní slovo bude mít dozorčí rada dopravního podniku.

Budování turniketů v metru by podle ředitele dopravního podniku Martina Dvořáka mohlo začít v roce 2013, fungovat o dva roky později. Plán ale dnes neodsouhlasili čtyři opoziční zastupitelé z TOP 09 a KSČM, na přijetí usnesení bylo potřeba pět hlasů z přítomných sedmi zastupitelů.

Podle zastupitele Tomáše Hudečka (TOP 09) nemůže nově udávaná celková částka na zavedení turniketů pokrýt i náklady na kompletní výměnu automatů na lístky a označovačů v autobusech a tramvajích, kterou si turnikety vyžádají.

„Je to ekonomický hazard,“ řekl Hudeček. Zpochybnil i slibované výnosy. Roční příjmy z jízdného by se podle studie po spuštění měly zvýšit minimálně o 335 milionů korun a měly by postupně růst na více než dvojnásobek.

„Studie nepředkládá relevantní argumenty pro zavedení turniketů, pokud u turniketů nebude stát dozor, není možné snížit počet černých pasažérů v metru na nulu,“ dodal Hudeček.

Podle studie, kterou stejně jako u původního projektu vypracovala společnost Deloitte, se počet černých pasažérů v metru pohybuje mezi osmi a 11 procenty. V povrchové dopravě jezdí načerno 11 až 13 procent lidí. Loni podnik na jízdném včetně pokut vybral 4,46 miliardy korun. Kromě zvýšení výnosů z prodeje jízdného Dvořák argumentuje i tím, že by turnikety v metru také snížili počet bezdomovců a „problematických osob“.

Ekonomická návratnost se očekává za čtyři až sedm let

Dopravní podnik hlavního města Prahy projekt na zavedení turniketů zpracoval už před několika lety. Oproti původnímu plánu jsou nyní odhadované náklady na zavedení turniketů zhruba o dvě miliardy nižší. Podnik by si ale i při nižších investicích musel na vybudování systému vzít úvěr a počítá se zárukou hlavního města. Ekonomická návratnost investice se předpokládá v rozmezí čtyř až sedmi let od plného spuštění turniketů.

Roční náklady na provoz turniketů by po jejich spuštění měly přesáhnout 100 milionů korun, podle prezentovaného propočtu by se každoročně zvyšovaly a deset let po spuštění by se pohybovaly kolem 140 milionů korun ročně.

V turniketech by měla běžně fungovat karty opencard i sms jízdenky. Navíc by se místo současných papírových jízdenek prodávaly takzvané bezkontaktní čipové jízdenky. Vyměnit by se tak musely i automaty na jízdenky a označovače v povrchové dopravě. Pražské metro bylo s turnikety původně vybudováno, ty byly ale v roce 1985 odstraněny a nahrazeny označovači lístků.