Účet za volební dárky roste. Hrozí přerůst hranici čtyřiceti miliard
Tři sta korun nad zákonnou valorizaci pro seniory, zvýšení přídavků na děti nebo růst daňového zvýhodnění na druhého a třetího potomka. Jen tato tři opatření zatíží každoročně státní rozpočet více než sedmnácti miliardami korun. Další téměř dvě desítky miliard má pohltit přidání učitelům, které podporuje vláda i opozice. Analytici namítají, že se tak ještě více rozevřou mzdové nůžky mezi státním a soukromým sektorem.
„Národní rozpočtová rada považuje některé tyto kroky v současné situaci veřejných rozpočtů za nezodpovědné,“ stojí v jejím stanovisku. Rada se pozastavuje nad tím, že s vyššími přídavky na děti ani s dalším zvýhodněním na druhé a třetí dítě u daně z příjmů fyzických osob, s nímž přišla KDU-ČSL, nepočítá návrh státního rozpočtu na příští rok.
V návrhu chybí také posílení zdravotnictví růstem plateb za státní pojištěnce o dvě stě korun, které žádá šéf rezortu Adam Vojtěch (za ANO). Každá stokoruna navíc přitom znamená asi 7,2 miliardy ročně. Návrh plánu, o němž včera jednala vláda, zahrnuje pouze přilepšení důchodcům. Podle ministerstva financí přijde do roku 2024 na 32,6 miliardy.
„Jde o naprosto nesystémové zvýšení penzí těsně před volbami,“ řekla předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová. Dodala, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) měla na dárek pro seniory seškrtat peníze v jiných kapitolách.
Schillerová hodlá prostředky částečně vybrat na nové digitální dani, počítá s inkasem tři miliardy ročně. Daň ale ještě neschválil parlament.
Šéfka státní pokladny nesouhlasí s názory, že vláda málo šetří. Návrh rozpočtu na příští rok podle ní obsahuje úsporná opatření tak, aby deficit veřejných financí očištění o vliv hospodářského cyklu klesl z letošních 6,5 procenta na 5,3 procenta v roce 2024. „Jsem přesvědčena, že toto tempo konsolidace je zcela přiměřené a umožní plynulý návrat pandemií poškozené ekonomiky do standardního stavu,“ uvedla ministryně.
Její plán zahrnuje komplexní revizi daňového mixu včetně úprav spotřebních daní nebo snížení počtu daňových výjimek. Rovněž se mají zmrazit platy úředníků a ústavních činitelů a snížit provozní výdaje ministerstev o pět až deset procent.
Polepšit si naopak mají učitelé. Vládní novela zákona o pedagogických pracovnících počítá příští rok na dorovnání tarifních platů učitelů s osmi miliardami korun a v roce 2023 s jedenácti miliardami.
Pokud by změna prošla, mohli by mít učitelé do deseti let praxe základní plat 44,5 tisíce korun, což by bylo 118 procent předpokládané celostátní průměrné mzdy za letošek.
„Stav, kdy platy ve sféře placené z veřejných rozpočtů rostou citelně rychleji než mzdy v soukromé sféře, není dlouhodobě udržitelný, protože jsou to podniky, které na veřejnou sféru vydělávají,“ míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Dodává, že vláda zvyšuje i platy ve zdravotnictví a sociálních službách.
Naopak v průmyslu nebo ve stavebnictví nastává výrazné zpomalení růstu mezd. V oblasti kultury a rekreace a také v oblasti ubytování a stravování mzdy v prvním čtvrtletí dokonce poklesly, a to meziročně o 5,1, respektive 2,6 procenta.
