Ukrajinští uprchlíci pracují na nekvalifikovaných pozicích. Firmy se bojí jejich návratu domů

České firmy stále zaměstnávají uprchlíky z Ukrajiny především na nízko kvalifikovaných pozicích.

České firmy stále zaměstnávají uprchlíky z Ukrajiny především na nízko kvalifikovaných pozicích. Zdroj: Profimedia

Najít si práci v Česku se od začátku ruské agrese na Ukrajině podařilo podle dat úřadu práce téměř 150 tisícům uprchlíků. Někteří se již vrátili do vlasti, ke konci října jich v Česku pracovalo méně než sto tisíc. Firmy se obávají jejich odchodu, a proto je zaměstnávají na méně kvalifikovaných pozicích, než jaké by mohli vykonávat na základě své praxe a zkušenosti. Zaměstnavatelé si také Ukrajince nejdříve zkoušejí prací na dohodu.

České firmy zaměstnávají uprchlíky z Ukrajiny hlavně jako skladníky, operátory strojů nebo pomocné pracovní síly. Vyplývá to z říjnového výzkumu Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI), který se zabýval překážkami v zaměstnávání Ukrajinců.

„Firmy nejčastěji najímají uprchlíky na pozice montážní dělník či operátor výroby, z hlediska oborů nacházejí uplatnění primárně v automotive a potravinářství,“ popisuje své zkušenosti Martin Jánský, šéf české pobočky poskytovatele personálně poradenských služeb Randstad.

Za nejpodstatnější překážky považují firmy podle průzkumu jazykovou bariéru, a to zejména u kvalifikovaných pozic, a riziko odchodu, tedy ztráty dlouho zaškolovaných pracovníků. „Kvalifikovanější pozice logicky vyžadují vyšší investice do zaškolování, které mohou být odchodem zcela zmařeny,“ říká jeden z autorů studie Štěpán Mikula.

Firmám v Česku přitom kvalifikovaní pracovníci chybějí a jsou ochotné hledat i zaměstnance v zahraničí. „Pokud však mají investovat do vzdělání ukrajinských uprchlíků, uznání jejich kvalifikace a podpory češtiny, potřebují jistotu do budoucna,“ vysvětluje koordinátorka pomoci uprchlíkům Charity ČR Klára Boumová.

Řešením by podle ní bylo upřesnění ze strany vlády, že dočasná ochrana, kterou ukrajinští uprchlíci dostávají, bude mít návaznost. „Musí být jasné, že bude možné po čase přestoupit na dlouhodobé pobyty za účelem zaměstnání a po splnění podmínek třeba na trvalý pobyt, který je jistotou pro firmu i cizince,“ říká Boumová.

Firmy podle Jánského většinou zaměstnávají uprchlíky na plné úvazky na hlavní pracovní poměr. Z Ukrajiny však přišla řada žen s dětmi, které si i přes vysokou kvalifikaci obtížněji organizují čas. „Je třeba počítats tím, že řada lidí nastoupí na zkrácené úvazky,“ popisuje Boumová.

Video placeholde
Uprchlická krize: Jaké jsou cílové destinace ukrajinských uprchlíků? • Videohub

Neznalost češtiny představuje problém zejména u kvalifikovaných pracovníků, ale ti si často vystačí i s jiným cizím jazykem. „Ve všech případech, ve kterých Randstad uprchlíkům z Ukrajiny zprostředkoval kvalifikovanou práci, znali kandidáti další cizí jazyk, většinou angličtinu,“ uvedl Jánský.

V praxi si tak firmy často zaměstnance zkoušejí prací na dohodu a až po čase nabízejí pracovní poměr. „Firmy nevědí, jak rychle se uprchlíci zaučí a jak budou rozvíjet svou češtinu,“ vysvětluje Boumová, proč podniky nabízejí nejisté úvazky.