Projednávání zákona o univerzitních nemocnicích postihly komplikace. První z nich je, že na jeho projednání zbude méně času. Druhý zádrhel je, že univerzity žádají oddlužení fakultních nemocnic před jejich transformací.
Převedení dnešních fakultních nemocnic z právní formy příspěvkových organizací státu na zcela novou právní formu univerzitních nemocnic má zlepšit jejich řízení a odstínit je od přímého vlivu ministra zdravotnictví. I když je to pro ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD) priorita, šance, že se zákon stihne schválit, jsou každým týdnem menší.
Návrh zákona o univerzitních nemocnicích měla už vláda na programu, ale nakonec jej má projednat až o týden později. Pro ministerstvo zdravotnictví je to nepříjemné zdržení. Aby se zákon stihl schválit do sněmovních voleb a výměny poslanců, chtělo jej na vládu dostat do konce února.
Důvodem odkladu podle Ludvíka mělo být, že by kvůli jiným tématům nebylo už při jednání dost času na diskuzi o jeho návrhu.
Proti návrhu zákona o univerzitních nemocnicích se sešlo mnoho kritických připomínek, nesouhlasilo s ním ani ministerstvo financí. Ludvík proto svůj návrh měnil za pochodu. Stát by například neměl ručit za dluhy univerzitních nemocnic, jak Ludvík zamýšlel. Místo toho by univerzitním nemocnicím mohlo ministerstvo financí poskytovat půjčky.
Upravený návrh by podle ministra mohl na vládě projít. „Jak jsem to předběžně konzultoval s kolegy z ministerstva financí, šanci na úspěch by to mohlo mít,“ řekl k aktuální podobě návrhu Ludvík v pátek. Zároveň připustil, že termíny jsou už velmi napjaté.
Zbývá několik nedořešených problémů, kvůli kterým nemusí být ani další pouť zákona sněmovnou a senátem hladká. Univerzity, které by se měly účastnit řízení nemocnic, se děsí finančního zdraví některých z nich.
I když univerzity celkově zákon vítají, protože by na chod univerzitních nemocnic měly významně větší vliv než na dnešní fakultní nemocnice, pochybnosti trvají. Jak zmínil rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, chtějí hovořit o tom, že jednotlivé nemocnice jsou v různé ekonomické kondici. Jednou z těch, které bojují s dluhy, je Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Je důležité, aby transformaci předcházelo řešení finanční nestability některých univerzitních nemocnic, a aby bylo dořešeno organizační uspořádání zdravotní péče na této úrovni v Brně,“ uvedl rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Pokud nebudou brněnské fakultní nemocnice před transformací na univerzitní nemocnice oddluženy, nepošle univerzita do řídících orgánů své zástupce.
Zatímco rektoři celkově návrh zákona o univerzitních nemocnicích podporují, odbory vystoupily jednoznačně proti němu. „Vláda by neměla rozhodnout o tak důležité právní normě bez relevantních znalosti všech souvislostí. K zákonu není zpracována RIA, takže lze jen odhadovat, že se plánuje do jednotlivých nemocnic vložit majetek řádově v hodnotě okolo šedesáti miliard korun,“ upozorňuje Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče na svých internetových stránkách.
Podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Friedricha aktuální verze návrhu je přijatelná. „Věřím, že zákon může posílit nezávislost a vlastní zodpovědnost managementu těchto velkých ekonomických celků,“ říká Friedrich.
Podle návrhu by se o chodu nemocnic nerozhodovalo na ministerstvu zdravotnictví, ale klíčové kompetence by měla rada univerzitní nemocnice. V ní by po dvou členech měla ministerstva zdravotnictví a financí, další dva členy vysoká škola a jednoho odbory. Rada dává ministrovi zdravotnictví návrh na jmenování a odvolání ředitele, k čemuž je potřeba šest ze sedmi hlasů členů rady.
