Možný úspěch šéfa ANO Andreje Babiše v prezidentských volbách by přerušil jeho trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo. Babiš by se také vyhnul pravomocnému verdiktu. Po případném vítězství ANO ve sněmovních volbách by navíc získal nad vládou, kterou by se sestavilo hnutí, značnou moc. Podle ústavního právníka Jana Kysely by se parlamentní demokracie mohla překlopit do prezidentského systému, v němž je premiér prodlouženou rukou hlavy státu.
„To, že je někdo stíhán, žalován, souzen, ba dokonce i odsouzen, není právní překážka kandidatury na prezidenta republiky,“ řekl Kysela. Stejný názor mají i ústavní experti Marek Antoš nebo Jan Wintr.
Jako překážku to nevnímá ani sám Babiš, který kandidaturu ohlásil v neděli. „Jsem přesvědčen, že mě soud neodsoudí,“ řekl den poté médiím. Expremiér odmítl, že by si šel na Hrad pro imunitu. „Pokud bych se stal prezidentem, tak mám imunitu jen na to období a ten soud poběží dál,“ řekl Babiš.
Další hlavní líčení v případu údajného dotačního podvodu je nařízené v týdnu od 19. prosince. Předseda trestního senátu Jan Šott uvedl, že pokud do tohoto termínu skončí dokazování, mohly by začít závěrečné řeči. Není tak úplně vyloučeno, že prvoinstanční rozsudek padne na přelomu roku. První kolo prezidentské volby se bude konat 13. a 14. ledna, druhé o dva týdny později.
Průvodce prezidentskými volbami:
Podle ústavy nelze prezidenta po dobu výkonu jeho funkce zadržet, stíhat a tedy ani odsoudit za jakýkoliv delikt. Toto pravidlo se na nejvyššího ústavního činitele vztahuje od okamžiku, kdy složí prezidentský slib.
Problém by pro Babiše nastal pouze tehdy, kdyby byl pravomocně odsouzen před složením slibu. Něco takového je však velmi nepravděpodobné. Konečný verdikt by musel padnout už v lednu nebo únoru. Pak by ale mohl zasáhnout Babišův spojenec, současný prezident Miloš Zeman, který Hrad opustí až začátkem března, a Babiše omilostnit.
„Pouze nepodmíněný pravomocný trest a nástup do vězení vytváří faktickou překážku pro výkon funkce prezidenta. Nastal by dost obtížně řešitelný rébus, protože těžko můžete pobývat za mřížemi a současně být hlavou státu,“ dodal Kysela. Všechny ostatní varianty jsou podle něj komplikací spíše politickou či morální.
Vedle získání milosti se Babiš může proti rozhodnutí prvoinstančního soudu odvolat. „Toto rozhodnutí pak není pravomocné a vítěz volby prezidenta složí slib. V tu chvíli vzniká efektivní překážka v trestním stíhání. To by se přerušilo a po pěti nebo deseti letech, pokud by byl Babiš zvolen i podruhé, se obnovilo,“ podotkl právník.
Ústavní odborníci také varují před přílišnou mocí, kterou by bývalý předseda vlády jako prezident a současně zakladatel ANO mohl už po příštích volbách do Poslanecké sněmovny získat. V případě, že hnutí vyhraje a bude sestavovat vládu, měl by jeho stávající lídr na podobu kabinetu a jeho fungování ještě větší vliv než si v minulosti uzurpoval Zeman.
„Vrátili bychom se přinejmenším do rané fáze Zemanova prezidentství, které se pokoušelo roli Hradu hodně posilovat. Myslím, že za Babiše jako prezidenta by to bylo mnohem výraznější, protože ANO je vůči němu absolutně loajální,“ míní Kysela.
Přestože by paragrafy ústavního pořádku pravděpodobně zůstaly v současném znění, mohl by se systém parlamentní demokracie překlopit do prezidentského modelu, v němž je premiér jen podřízeným prezidenta.
