Vláda se dnes chystá s církvemi podepsat smlouvy o peněžní části restitucí. Opoziční socialisté se tomu ale ještě snaží na poslední chvíli zabránit. Poslanci ČSSD požádali Ústavní soud, aby předběžným opatřením podpis smluv zakázal.
Návrh podepsaný Lubomírem Zaorálkem dorazil k soudu ve čtvrtek večer. ČSSD argumentuje tím, že po uzavření smluv by soudní kontrola zákona o církevních restitucích byla už jen formálním aktem. „Aktivismus vlády spočívající v ignorování zahájených řízení u Ústavního soudu a její aktuálně uskutečňovaná opatření mají znaky svévole a narušují dělbu moci,“ stojí v návrhu na předběžné opatření.
„Lze říci, že si vláda musí být vědoma, přistoupí-li k podpisu smluv ještě před rozhodováním Ústavního soudu, značných finančních nákladů pro stát, jež by mohly vzniknout v případě, že by Ústavní soud později návrhu vyhověl,“ uvedl Langášek.
Soudci se ale dnes nesejdou, a to hlavně kvůli tomu, že podnět ČSSD dostali na poslední chvíli - elektronicky ve čtvrtek večer, písemně dnes ráno. „Přitom nic nebránilo navrhovatelům učinit návrh na předběžné opatření již v návrhu na zahájení řízení, případně dříve než ve čtvrtek,“ řekl Langášek. Plénum by dnes ani v případě mimořádné schůze nebylo usnášeníschopné. Soudců totiž musí být alespoň deset z 15. Dlouhodobě soudu chybí tři členové, další dva mají dovolenou, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský měl na dnešek naplánovaný zdravotní zákrok.
Ústavní soud musí posoudit, je-li ohrožen veřejný zájem
Sporné smlouvy se týkají peněžní části církevních restitucí. Vláda je má podepsat s 16 církvemi a náboženskými společnostmi. Jako náhradu za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat během 30 let celkem 59 miliard korun navýšených o inflaci.
Ústavní soud nyní eviduje tři návrhy opozičních zákonodárců na zrušení celého zákona o církevních restitucích. Podali je sociální demokraté, Věci veřejné s podporou skupiny senátorů a komunisté.
Na základě smluv o finančním vyrovnání má stát v následujících třech desetiletích církvím zaplatit desítky miliard korun, a naopak postupně snížit a nakonec zcela přestat vyplácet pravidelné roční příspěvky na činnost.
Podle zákona může Ústavní soud předběžným opatřením přikázat orgánu veřejné moci, aby nepokračoval v určitém zásahu, pokud hrozí vážná škoda, újma, násilný zásah, případně pokud je ohrožen jiný závažný veřejný zájem.
Dnes podepisované smlouvy se týkají jen peněžní části restitucí. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat během 30 let celkem náhradu 59 miliard korun navýšených o inflaci. Část mohou dostat formou státních dluhopisů. Největší díl, 47,2 miliardy korun, připadá na římskokatolickou církev. Ke společnému podpisu se jako jediná ze 17 církví, jichž se vypořádání týká, zatím nepřipojí Bratrská jednota baptistů.
