Ústavní soud znovu řeší platy v justici, kauzu dostala Tomková

Ústavní soudci Jaroslav Fenyk Milada Tomková a Jan Filip

Ústavní soudci Jaroslav Fenyk Milada Tomková a Jan Filip Zdroj: ctk

Ústavní soud se znovu zabývá soudcovskými platy. Návrh na zrušení současné právní úpravy dostala jako zpravodajka na starost Milada Tomková, nová místopředsedkyně soudu. Podle neoficiálních informací se ale Tomková cítí podjatá, sama se v minulosti se státem soudila o část mzdy.

Návrh směřující proti klíčovým ustanovením zákona o platu soudců podal v pátek Městský soud v Brně, konkrétně zpochybňuje způsob výpočtu platové základny, která podle poslední novely činí 2,75násobek průměrné nominální měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře za předminulý kalendářní rok. „Plénum Ústavního soudu musí nyní nejprve rozhodnout, zda se místopředsedkyně problematikou smí zabývat,“ uvedla mluvčí ÚS Jana Pelcová.

Podle algoritmu, který rozděluje plenární kauzy jednotlivým ústavním soudcům, připadl návrh městského soudu místopředsedkyni Tomkové. Pokud ale plénum rozhodne, že je podjatá, převezme případ někdo jiný.

Ústavní soud se v minulosti řadou nálezů postavil proti zásahům do hmotného zabezpečení soudců. Loni v květnu zrušil platovou základnu pro léta 2012 až 2014, záložní koeficient ponechal v zákonu jen do konce minulého roku. Proto se narychlo schvalovala nová právní úprava.

Platovou základnu ÚS rušil také o rok dříve. Ještě předtím zablokoval čtyřprocentní snížení platů, schválené vládou Jana Fischera. Soudcovské platy se podle ÚS mohou snižovat jen za zcela výjimečných okolností.

Představitelé justice dlouhodobě prosazují návrat platové základny k trojnásobku oproti průměrné mzdě státních zaměstnanců. Stěžují si na opakované platové restrikce ze strany státní moci, ať už jde o zmrazení nebo přímé snižování platů. Žádná skupina státních zaměstnanců v letech 2000 až 2011 podle soudců nepřispěla ke stabilizaci veřejných financí a řešení důsledků ekonomické krize tolik jako oni.

: