Nejvíc přibývá zaměstnanců ze zemí EU, ti tvoří tři čtvrtiny zahraničních sil. Naopak množství zaměstnanců ze států mimo osmadvacítku je proti předkrizovému stavu zhruba poloviční. Vyplývá to ze zprávy pro vládu o potírání nelegálního zaměstnávání a ze statistik o zaměstnávání cizinců.
Lidé z EU povolení k práci nepotřebují. Zaměstnavatel o jejich nástupu ale musí informovat úřad práce. Povolení k zaměstnání nemusí mít ani cizinci ze zemí mimo unii, pokud mají povolení k trvalému pobytu či kvůli sloučení rodiny, získali azyl, v ČR studují či mají modré a zelené karty.
Za posledních 15 let se počet zahraničních pracovníků v Česku víc než ztrojnásobil. V roce 2001 jich tu mělo zaměstnání asi 104 tisíc, loni přes 323 tisíc. Z nich víc než tři čtvrtiny, celkem přes 245 300, pocházejí z EU. Nejvíc je Slováků, v České republice jich na konci loňska pracovalo přes 150 tisíc. Po nich stojí z euroobčanů o místo v Česku nejvíc Poláci, Rumuni a Bulhaři. Zaměstnání mělo i zhruba 3700 Němců, 3300 Britů a 2600 Francouzů.
| Počet zahraničních zaměstnanců v ČR ve vybraných letech | |
|---|---|
| Rok | Počet zahraničních pracovníků |
| 2001 | 103 652 |
| 2002 | 101 179 |
| 2003 | 105 738 |
| 2004 | 107 984 |
| 2005 | 151 736 |
| 2006 | 185 075 |
| 2007 | 240 242 |
| 2008 | 284 551 |
| 2009 | 230 709 |
| 2010 | 215 367 |
| 2011 | 217 862 |
| 2014 | 260 999 |
| 2015 | 323 244 |
Druhou nejpočetnější skupinou cizinců na českém trhu práce po Slovácích jsou Ukrajinci. Na konci loňského roku jich tu mělo zaměstnání skoro 41850. Přes tři čtvrtiny nepotřebovaly povolení, mít ho muselo kolem 9650 osob.
Zatímco stále více lidí z EU si v ČR nachází uplatnění, zaměstnanců ze zemí mimo unii ubývá. V roce 2008 mělo v Česku práci kolem 81100 Ukrajinců a Ukrajinek. Jejich počet tak od té doby klesl zhruba na polovinu. Před krizí většina lidí z Ukrajiny také pracovala s povolením, nepotřebovalo ho tehdy jen 7135 osob. Celkem úřady práce na konci roku 2008 evidovaly 143 450 zaměstnanců ze států mimo EU, na konci loňska kolem 77 900.
| Maďarsku chybí pracovní síla, chce lákat lidi, pro kterým stavělo plot |
|---|
| Přestože je postoj Maďarska vůči přistěhovalcům negativní - uprchlíky posílá do vězení a navíc postavilo na hranicích více než 160 kilometrů dlouhý plot - rozhodla se nyní vláda migranty do země naopak přilákat. Píše o tom americký list The Washington Post (WP). Země totiž bojuje s rostoucím nedostatkem pracovní síly. Deník ale zároveň připomíná, že v pracovní verzi vládního návrhu se uvádí, že země potřebuje „kvalifikované pracovníky ze zahraničí, schopné kulturní integrace“, což podle WP nepřímo naznačuje, že nejsou vítáni muslimové. |
| Když organizace na ochranu lidských práv Amnesty International odsoudila Maďarsko za zanedbávání povinností spojených s ochranou lidských práv, nezdálo se, že by na to vláda brala ohledy. Nyní si však země uvědomila, že potřebuje naopak více cizinců, a tak přišla s plánem pozvat pracovníky ze zahraničí mimo Evropskou unii. Ti by mohli v zemi zůstat a pracovat po dobu několika let, aniž by přitom dostali občanská práva. |
| Nedostatek pracovní síly v Maďarsku není ničím nečekaným - země každý rok ztrácí mladé pracovníky, kteří odcházejí do jiných zemí Evropské unie jako třeba Francie nebo Německa za vyššími platy. Dalším faktorem ovlivňujícím nezaměstnanost je dlouhodobě nízká porodnost, která způsobuje stárnutí populace nejen v Maďarsku, ale ve východní Evropě obecně. |
