Zájem zakládat soukromé základní školy v posledních dvou letech raketově roste: loni jich přibylo 36 a letos je nováčků na trhu základního vzdělání už 48. Jenže někteří narazili. Ministerstvo školství povolilo pouze 21 nových škol, ostatní adepti musejí počkat, jak dopadne jejich odvolání. Některé ústavy tak začnou 1. září fungovat bez zápisu do školského rejstříku a bez státních příspěvků.
Ani pár dní před začátkem školního roku nemají někteří zájemci o otevření nové základní školy definitivní rozhodnutí o zápisu do školského rejstříku. „Přesnější počet škol budeme znát po 1. září 2017, definitivní až po pravomocném ukončení všech správních řízení,“ uvádí tiskové oddělení ministerstva školství.
Taková situace se v minulosti ještě nestala. Ministerstvo školství přitom nijak neavizovalo, že bude k soukromým školám přísnější, a bývalá ministryně Kateřina Valachová ani její nástupce Stanislav Štech se k této politice oficiálně nehlásí. „Nelze předpokládat, že každá žádost bude automaticky schválena,“ zní strohé stanovisko úřadu. Odpovědností ministerstva školství je údajně vytvářet takovou vzdělávací soustavu, která poskytuje stejné šance dětem bez rozdílu jejich socioekonomického zázemí.
Libor Daňhel, který usiluje o otevření soukromé základní školy ve Zlíně, podal proti zamítnutí své žádosti rozklad a 1. srpna se dozvěděl, že jeho odvolání uspělo. Na nové rozhodnutí ale stále čeká a mezitím už nemá šanci novou školu v tomto školním roce otevřít. „Budu podávat na ministerstvo žalobu. Je to cílená likvidace,“ říká Daňhel a cítí se poškozený nečinností a průtahy úřadu.
Paradoxní je, že i když ministerstvo původně novou školu ve Zlíně zamítlo kvůli dostatečné kapacitě veřejných škol, soukromá škola tam přesto vznikne.
Jen od jiného investora. Příležitosti se chopil senátor a majitel skupiny Synot Ivo Valenta. Jeho nová firma Základní škola Orbis Zlín v létě vstoupila polovičním podílem do Academic School, která provozuje mateřskou a základní školu v Uherském Hradišti. A od září bude provozovat novou základní školu v prostorách, se kterými původně počítal Daňhel. Nabídne dvojjazyčnou výuku a třídy maximálně o 15 žácích. Protože to je pobočka existující školy, o zápis do rejstříku žádat nemusel.
Valenta už má podíl ve Vysoké škole Karla Engliše v Brně a do budoucna plánuje otevřít i střední školu. „Představuji si, že vybuduji regionální vzdělávací institut. O soukromé školy bude podle mého názoru mezi veřejností vždy zájem,“ věří Valenta.
Na zápis do rejstříku stále čeká i Scioškola ve Frýdku-Místku z rostoucí skupiny dosud sedmi Scioškol. Ani v tomto případě to však neznamená, že školáci nenastoupí. Formálně budou v domácím vzdělávání a nezískají příspěvek státu.
Buď budou rodiče platit vyšší školné, nebo škola sežene peníze jinak. „Dalším krokem bude žádost v mimořádném termínu. Věříme, že se školu podaří zapsat co nejdříve,“ říká Lucie Macášková Hejbalová ze Scioškol skupiny Scio.
Podobně postupují i některé menší základní soukromé školy, které vznikají v návaznosti na mateřské školy. Budou učit i děti školního věku, ty ale budou v domácím vzdělávání.
Podle majitele Scioškol Ondřeje Šteffla je postup ministerstva školství nezákonný. Pokud zřizovatel splní zákonné podmínky, může ji ministerstvo odmítnout jen z vyjmenovaných důvodů. Jedním z nich je, že žádost „není v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy“. Právě na to se vedení ministerstva odvolává.
• Celkem bylo loni v Česku 4111 základních škol, z toho 173 privátních. Soukromé školy dostávají od státu v prvním roce 60, později až 80 procent částky, kterou mají veřejné školy jako dotaci na žáka. Kromě toho může další peníze poskytnout krajský úřad, takže se soukromá škola může dostat až na 100 procent dotace na žáka. Provozní výdaje ale platí majitel školy, kdežto u veřejných škol zřizovatel. • Podle propočtu Ondřeje Šteffla ze společnosti Scio dostala v roce 2016 malá soukromá základní škola s žáky na prvním i druhém stupni z veřejných peněz na jednoho žáka 49 215 korun, veřejná obdobných parametrů o devět procent více. • Soukromé školy kromě toho vybírají školné obvykle 3–10 tisíc korun měsíčně, výjimečně až 20 tisíc. • Financování veřejných základních škol se bude měnit, už nebudou dostávat peníze podle počtu žáků, ale podle počtu odučených hodin. |
