V Česku v domácnostech „vládnou“ cizinky. Polovina pracuje na černo

Domácnost

Domácnost Zdroj: Mlada fronta E15

Placená práce v domácnosti se stává stále aktuálnějším tématem. Poptávka po ní stoupá i v České republice, kde ji ve většině případů vykonávají cizinky. V Česku jsou mezi pracovnicemi v domácnosti nejpočetněji zastoupené Ukrajinky – těch je téměř 60 procent. Vyplývá to z unikátního výzkumu, který poprvé v Česku zmapoval fenomén placené práce v domácnosti.

Placené pomocnice se věnují jak domácím pracem, tak péči o děti, stejně jako péči o seniory. Do domácností spíše docházejí a zvládnou tak obstarat několik rodin za týden.

Početně za Ukrajinkami následují ženy ze zemí bývalého Sovětského svazu (například Moldávie, Kazachstánu nebo Azerbajdžánu).

Zde společný výzkum neziskových organizací Sdružení pro migraci a integraci a Člověk v tísni s Akademií věd ČR a Fakultou humanitních studií Karlovy Univerzity ukázal, že tyto ženy často pracují v rodinách jiných migrantů, především rusky mluvících.

Na pozici domácích pracovnic ale u nás pracuje i několik azylantek z Afriky či Filipín.

Odkud do Česka přicházejí pomocnice v domácnostiOdkud do Česka přicházejí pomocnice v domácnostiOdkud do Česka přicházejí pomocnice v domácnosti|Clovek v tisniZdroj: Člověk v tísni, o.p.s

Polovina tvrdí, že nemá smlouvu

Citlivou částí výzkumu bylo zkoumání ekonomicko-právních podmínek, za kterých migrantky pracují. Celých 53 procent dotazovaných žen uvedlo, že nemá pracovní smlouvu.

„Číslo nemusí odpovídat skutečnosti. Mnoho žen o své situaci hovořit nechce, protože se bojí postihů nebo svého zaměstnavatele. Práce na černo je ekonomicky nevýhodná pro stát a pro ženy, které ji vykonávají, samozřejmě velmi stresující,“ říká Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci a jedna z autorek projektu.

S prací na černo se pojí další problémy, především nevymahatelnost základních pracovních práv. „Největším problémem není přímo fyzické násilí nebo sexuální obtěžování. Nejvíce žen čelí pracovnímu vykořisťování. Pracují šest až sedm dní v týdnu, 12 až 14 hodin denně, přesčasy placené nemají. Pokud žijí přímo v rodině, situace je většinou ještě horší, jsou k dispozici téměř neustále,“ dodává Faltová.

Plat se líbí dvěma pětinám

Se svým platem vyjádřilo spokojenost 43 procent respondentek. „Jde o to, jak migrantky vnímají svou pozici. Toto číslo není reprezentativní, protože migrantky se často spokojí s málem, jsou si vědomy své znevýhodněné pozice a pracují i za plat, za který by Češky nepracovaly,“ upozorňuje další z autorů výzkumu Vilém Semerák z Institutu Cerge.

Převažuje live-out výpomoc

„Potvrdili jsme si, že Češi si neradi do své domácnosti někoho pouštějí nastálo. Jednoznačně preferovaná je tedy forma live-out výpomoci, kdy žena do domácnosti pouze několikrát týdně dochází například uklízet nebo hlídat děti. Live-in formu práce většinou praktikují hlavně ženy z Filipín, které tvoří 10 procent ze zkoumaného vzorku domácích pracovnic v ČR,“ uvedla spoluautorka studie Petra Ezzeddine, sociální antropoložka z Fakulty humanitních studií UK.

Filipínky podle ní mají také nejčastěji práci zprostředkovanou skrze agenturu a pracují v rodinách cizinců nebo movitějších Čechů, kterým vyhovuje to, že jejich chůva mluví na děti anglicky.

Pro výzkum bylo osloveno téměř 400 respondentek, ne se všemi se podařilo navázat dlouhodobější spolupráci. „Celkem jsme analyzovali data ze 104 dotazníků, 30 hloubkových rozhovorů a k zasazení do kontextu jsme používaly případové studie, které mají pracovníci neziskovek k dispozici z praxe,“ zakončila Petra Ezzeddine.

Placenou práci v domácnosti v současné době vykonává podle statistik Mezinárodní organizace práce minimálně 52 miliónů, ale možná až 100 milionů osob, z nichž valnou většinu tvoří ženy, asi 92 procent.

Jaké nečastější problémy mají v Česku pomocnice v domácnostechJaké nečastější problémy mají v Česku pomocnice v domácnostechJaké nečastější problémy mají v Česku pomocnice v domácnostech|Clovek v tisniZdroj: Člověk v tísni, o.p.s