Pro filmové profesionály, fanoušky i laickou veřejnost je na devět festivalových dnů připravena nabídka 235 celovečerních a krátkometrážních filmů.
Poprvé ve 3D
Zatímco celkový počet uvedených titulů se ani letos příliš nemění, zvyšuje se počet projekcí, a to už od prvního dne festivalu. Novinkou proti předchozím letům je větší množství titulů uváděných v digitální podobě. Nově bude jeden snímek uveden i v módním formátu 3D.
Oporou bohatého festivalového menu, které už podvacáté připravil osvědčený tým v čele s programovým ředitelem Karlem Ochem, je soutěž celovečerních hraných filmů. V ní bude letos uvedeno čtrnáct titulů. Šest z jejich režisérů do Varů nepřijíždí poprvé – a dva z nich si dokonce v nedávné minulosti z festivalu odvezli Křišťálové glóby pro nejlepší film. Nejnovější snímek režiséra Jana Hřebejka, psychologické drama Líbánky, tak bude obhajovat domácí barvy v těžké konkurenci.
Karlovarský program ovšem tvoří i další soutěžní a nesoutěžní sekce – a také nejrůznější setkání profesionálů, prezentace, tiskové konference či doprovodné akce.
Gondry, Stone a Travolta
Festival slavnostně otevře poetický milostný příběh Pěna dní, který osobně uvede oscarový režisér Michel Gondry. Čtvrtého července snímek vstupuje do české distribuce.
Mezi další festivalové celebrity budou patřit i trojnásobný držitel Oscara, americký scenárista a režisér Oliver Stone a český kostýmní výtvarník Theodor Pištěk. Tomu vynesl Oscara životopisný snímek Amadeus (1984) režiséra Miloše Formana. Oba tvůrci získají Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii.
Nejobletovanější hvězdou festivalu ovšem bude letos pravděpodobně další držitel této prestižní ceny – legendární hollywoodský herec John Travolta. Na festival přiveze svůj nejnovější film Sezona zabíjení – napínavý thriller, v němž si zahrál s Robertem De Nirem. Festival poctí svou přítomností třeba i italská herečka Valerie Golino či britský herec Julian Sands.
Za podpory energetických gigantů
Tyto a další hvězdy přijíždějí do Karlových Varů zadarmo, což na jiných velkých festivalech není vůbec běžná praxe. Festivalovému rozpočtu se tak poněkud uleví – přestože podle výkonného ředitele festivalu Kryštofa Muchy je letošní financování téměř identické jako v předchozích letech.
Ekonomická krize se ovšem MFF Karlovy Vary příliš nedotýká hlavně proto, že většina festivalových partnerů v čele s energetickými giganty ČEZ a RWE neztrácí s pořadatelem (firmou Film Servis Festival Karlovy Vary) kontakt, ani když ruší podporu jiných projektů. Ceny vstupenek se díky tomu drží už třináct let na stejné úrovni. Festival pass na celou dobu konání akce stojí tisíc korun. Pro studenty, tvořící nepřehlédnutelnou část návštěvníků, je to ještě o tři sta korun méně. Jeden lístek na festivalové představení pořídíte za 65 korun, zvýhodněný za padesát. Vstupenka do multiplexu stojí obvykle více než trojnásobek.
Nekončící boj o diváka
Karlovarský festival letos opět rozšiřuje počet projekcí. Rozprostřely se i do prvního dne festivalu, kdy diváci teprve přijíždějí. Zvyšuje se i počet uváděných celovečerních filmů – bude jich 230, o 12 více než loni. Pořadatelé tak chtějí přilákat zpět diváky, kterých v posledních třech letech ubývá. Není to přitom poprvé, co festival čelí odlivu zájmu. V sedmdesátých letech se MFF Karlovy Vary připravil o diváky ideologicky zabarveným programem. Po listopadu 1989 se sice zbavil politických tlaků, musel se však začít o publikum ucházet. Závisela na tom jeho existence. Program i charakter festivalu se tak pořadatelé museli naučit vnímat v rámci konkurence jiných filmových akcí, ať už domácích či zahraničních. V roce 1990 přitáhly ke karlovarskému filmovému festivalu pozornost československé snímky uvolněné po letech z trezoru. Následujících roky však charakterizovaly problémy zaviněné nejasnou koncepcí i nezájmem státu. Radikální změna přišla v roce 1994, kdy se do čela festivalu postavili prezident Jiří Bartoška a programová ředitelka Eva Zaoralová. Ti nabídli takovou podobu festivalu, jež diváky láká dodnes. V roce 1996 se počet účastníků vůči předchozímu roku téměř zdvojnásobil. V následujících letech čísla stoupala, i když už ne tak dramaticky.
Problémem začal být nedostačující počet filmových sálů a projekcí. V roce 2005 se festival mohl pyšnit celkem 142 500 diváky, což je číslo, které bylo tři roky poté ještě překonáno (143 781). V následujících letech ovšem návštěvnost začala klesat. Souviselo to i s rozhodnutím uvést méně projekcí (v roce 2009 jich bylo 464, loni 410). Snižuje se především zájem platících návštěvníků festivalu – držitelů takzvaných festivalových passů. Jejich počet se loni vrátil na úroveň roku 2010. Proti předchozím letům naopak v roce 2012 přijelo víc novinářů a filmových tvůrců. I letos se očekává zvýšený zájem, protože Karlovy Vary se neprofilují jen jako akce pro domácí veřejnost, ale i jako místo setkávání filmových profesionálů z celého světa. (I proto se rozšiřuje možnost vidět zde filmy z málo probádaného regionu „Na východ od Západu“ – jak zní název další významné soutěžní sekce.) O tom, kolik lidí na festival přijede, ovšem nerozhoduje jen věhlas příchozích hvězd či kvalita a podoba programu. Roli hraje i konkurence jiných akcí na počátku léta. Špatné počasí pak odrazuje „batůžkáře“ tvořící podstatnou část publika, kteří chtějí přespávat ve stanech nebo dokonce pod širákem.
