„Chceme transparentní jednoduchý systém. To, co nám bylo předloženo, je v rozporu s tím, co jsme chtěli,“ tvrdí místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. Místopředseda KDU-ČSL a sněmovny Jan Bartošek mu dává za pravdu. Obě politické frakce také nadzvedlo ze židlí, že šéf vládní legislativy při přípravě předlohy téměř absolutně ignoroval jejich připomínky. „Přijal jen dvě ze sta,“ konstatoval včera Bartošek. Znění návrhu prostě v zásadních záležitostech neodpovídá koaličním dohodám, tvrdí unisono babišovci i lidovci.
Spor se vede o postavení a pravomoci generálního ředitelství i šéfa nově vzniklého institutu. Dienstbier si představuje, že by generální ředitel pro státní správu i jeho zástupce byli vybíráni na sedmileté období a jejich nástupci by mohli vzejít pouze z úzkého okruhu státních tajemníků na ministerstvech. Tajemníky by přitom vybírala komise, jejíž tři členy by vybral právě generální ředitel a jen jednoho příslušný ministr.
ANO a KDU-ČSL vidí nový institut spíše jako koordinační centrum, které by státní správu metodicky vedlo. Ostré kritice koaliční partneři podrobili také navržený systém čekatelství a výběrových řízení pro zaměstnance státu. Zájemci o post ve státní správě by kromě toho, že uspějí ve výběrovém řízení, měli absolvovat šesti až dvanáctiměsíční zkušební období a poté skládat ještě odbornou zkoušku. V pozici čekatele by pobírali nižší plat.
Konečné znění návrhu služebního zákona, který má odpolitizovat státní službu, by mělo být hotové do konce dubna, sněmovna ho podle původních předpokladů má definitivně schvalovat na červnové schůzi. Nyní tento termín může být ohrožen, včerejším koaličním jednáním diskuse o zákonu neskončila. Vládní koalice už „náčrt zákona“ protlačila v dolní komoře parlamentu prvním čtením, aby vyhověla prezidentu Miloši Zemanovi. Byla to jeho podmínka pro jmenování Andreje Babiše ministrem.
