Nová rezidenční výstavba i pracovní příležitosti přilákají do Prahy v příštích třiceti letech až 400 tisíc nových obyvatel. Z čerstvé prognózy obyvatel a veřejné vybavenosti, kterou v pondělí prezentoval pražský Institut plánování a rozvoje (IPR), vyplývá, že představitelé metropole by už nyní měli řešit nedostatečné kapacity na školách a v sociálních službách. Palčivá je situace například v Praze 9, kde rychle poroste počet obyvatel kvůli rozjeté rezidenční výstavbě.
V Praze žilo na konci prvního pololetí letošního roku 1,37 milionu lidí, na konci dekády to má být 1,45 milionu obyvatel a v roce 2050 lze očekávat, že hlavní město bude obývat na 1,67 milionu lidí. Není to kvůli tomu, že by se snad rodilo více dětí, ale zejména kvůli neustálému přísunu nových studentů, pracujících lidí a cizinců, kteří v hlavním městě hledají uplatnění. Přestože se stejně jako v celé republice zvýší i zde absolutní počet seniorů, Praha stárnout nebude. „Průměrný věk obyvatel Prahy by měl růst jen nepatrně, a to z důvodu přistěhování mladších obyvatel,“ domnívají se analytici. Průměrný věk současného Pražana je 42,3 roku.
„Ze studie vyplývá, že nejkritičtější situace je ve školství, je ale třeba věnovat pozornost i zdravotnictví a sociálním službám,“ řekla vedoucí kanceláře analýz IPR Zdeňka Havlová. Už nyní chybí v Praze asi sto míst v mateřských školách, zejména v Dejvicích, Hostivaři, Strašnicích nebo v Břevnově. V roce 2050 by mohl počet chybějících míst ve školkách při stavební nečinnosti města stoupnout na 12 tisíc míst.
Podobně složitá situace je i u základních a středních škol, které se už dnes musejí vyrovnávat s přílivem ukrajinských dětí. Přestože nyní kapacity stačí, do budoucna může na základních školách scházet více než 18 tisíc míst. Radní pro školství Antonín Klecanda (STAN) upozornil také na takzvanou zápisovou turistiku, kdy se na pražské střední školy hlásí tisíce studentů ze Středočeského kraje.
Nedostatku míst ve školách a další veřejné vybavenosti se obávají zejména ty městské části, kde se developeři chystají postavit celé nové čtvrtě pro tisíce obyvatel. Jedná se třeba o Prahu 9, kde se staví ve Vysočanech a Hloubětíně, Prahu 18, kde jsou volné stavební parcely v Letňanech, Prahu 22, kde bude nová čtvrť na Zličíně, či o Prahu 3, kde jsou plány na zástavbu bývalého nákladového nádraží Žižkov.
Praha chce státní dotace
Na základě prognózy chce Praha podle náměstka pro územní rozvoj Petra Hlaváčka (STAN) připravit plán investic podle toho, kde budou školy nejvíce potřeba. Praha a její městské části mají podle Klecandy připraveno zhruba 25 projektů nových škol a školek a magistrát se snaží vytipovat další budovy, které by se daly koupit a přestavět. Vedení města v posledních měsících jedná také s ministerstvem školství o případné státní dotaci na výstavbu pražských škol.
Studie kromě toho nabádá vedení metropole k řešení situace v sociálních službách, a to i s ohledem na zvyšující se počet seniorů. Do konce dekády může chybět v domovech důchodců na šest tisíc lůžek, v dalších letech se bude číslo ještě zvyšovat. Město by se mělo zaměřit zejména na Prahu 4, kde je trvale nejvyšší počet obyvatel starších 80 let, dostupnost dlouhodobé péče pokulhává také v Praze 6 nebo Praze 13.
Relativně dobrá situace panuje u dostupnosti kulturních zařízení, parků, sportovišť nebo dětských hřišť. Vyšší poptávku ovšem v nadcházejících desetiletích pocítí praktičtí lékaři, prodejci s potravinami nebo i hřbitovy.
