V půlnočním hlasování sněmovna schválila církevní restituce

Církev bude podle Duky po restitucích bohatší, ale také zodpovědnější.

Církev bude podle Duky po restitucích bohatší, ale také zodpovědnější.

Sněmovna dnes schválila navzdory odporu opozice církevní restituce. Návrh zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi počítá s vracením nemovitostí a s finanční kompenzací. Norma míří do Senátu. Očekává se, že horní komora bude předlohu levicovou většinou vetovat.

Návrh zákona počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních.

Pro předlohu hlasovalo 93 ze 182 přítomných poslanců, 89 jich bylo proti. Přijata byla až napotřetí - první dvě hlasování byla opozicí zpochybněna. Pro přehlasování Senátu bude vláda potřebovat nejméně 101 hlasů. „Já jsem přesvědčen, že ty hlasy tady budou a že výsledné hlasování bude úspěšné,“ řekl premiér Petr Nečas (ODS).

Předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka o tom ale zapochyboval. „Při tom dnešním nadšení celé řady koaličních poslanců, které nebylo příliš velké, schválení církevních restitucí může být v září pro vládu problém,“ řekl Sobotka.

Rovněž šéfka poslanců opozičních Věcí veřejných Kateřina Klasnová soudí, že v září bude situace dramatičtější a sledovanější. Obstrukce podle ní budou pokračovat.

„Katolická církev vítá, že po více než 20 letech diskusí se v Poslanecké sněmovně našla většina pro odhlasování nějakého smysluplného východiska pro život a působení církví v demokratické společnosti,“ řekl generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.

„Na jednu stranu to ukázalo, že vláda dokáže tento plán uskutečnit. Na druhou stranu se ale ukázala i naprostá nevstřícnost části politiků,“ uvedl předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml. „Nic neskončilo, Senát to vrátí. A vůbec nejde o vyrovnání s církvemi, záměrem je, udělat z toho krásné téma před krajskými volbami,“ dodal.

Sekretář biskupské konference však doufá, že v Senátu se politické napětí zmírní. „Věříme, že je možné vrátit se k diskusím, které nebudou mít charakter obstrukcí, ale půjde o podstatu věci. Vyrovnání dává možnost, aby daňoví poplatníci již nemuseli platit provoz církví, ale zároveň aby církve mohly působit tam, kde je to třeba,“ řekl. „Politici by měli vyrovnání s církvemi přijímat v historických souvislostech, a ne jen v souvislosti se svými plány a záměry,“ podotkl Ruml.

Poslanci do vládní předlohy vložili ustanovení, podle něhož církve budou muset prokázat, že jim majetek patřil. Neprošly opoziční návrhy, aby ze zákona vypadla finanční náhrada, aby mohl být církvím vracen jen majetek, který nejen vlastnily, ale také užívaly, nebo aby nebyl od daně z příjmu osvobozen první prodej restituovaného majetku. Opozice neuspěla s návrhy na zamítnutí a na vrácení předlohy do druhého čtení.

Schvalování církevních restitucí se táhlo už od červnové schůze poslanců, nyní šlo o páté dějství. Večerní a noční debata, při níž se u řečniště střídali prakticky výhradně opoziční poslanci, trvala skoro šest hodin. Podle Nečase některé argumenty „nabývaly někdy až bizarních rozměrů“.

Opozice zpochybňuje rozsah vydávaného majetku i výši náhrad církvím, které jsou podle ní nadhodnocené. Obává se prolomení restituční hranice 25. února 1948. ODS ale trvá na tom, že je pro prokázání vlastnictví neprolomitelná. Vládní koalice také zdůrazňuje, že předloha přispěje k rozvoji obcí, na jejichž území je církevní majetek nyní zablokován.

Ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09 a Starostové) upozornila, že pokud by předloha nebyla schválena, vracení majetku by se tím v souvislosti s dřívějším rozhodnutím Ústavního soudu nezabránilo a stát by navíc musel dál hradit platy duchovním.