Šedá ekonomika letos v Česku spolyká čtrnáct procent hrubého domácího produktu a poprvé svým objemem překročí hranici jednoho bilionu korun. Chystaná vládní úsporná opatření mohou situaci v příštích letech zhoršit. Vyplývá to ze studie Informal Economy in Czech Republic 2023, kterou si zadala karetní společnost Visa.
Šedá ekonomika zahrnuje zjednodušeně všechny legální výdělečné činnosti, které ale probíhají mimo dohled veřejných orgánů. Více než polovina šedé ekonomiky v Česku se koncentruje ve čtyřech odvětvích: zpracovatelský průmysl a stavebnictví, kde jde hlavně o práci zahraničních pracovníků načerno, a obchod a zdravotnictví, kde se zase často nenahlašují příjmy z obchodních transakcí. Daňové úniky jsou často i v pohostinství a cestovním ruchu, dopravě nebo v zemědělství. Svou měrou se podílejí i domácnosti, které například po řemeslnících, úklidových pracovnicích či chůvách nevyžadují daňové doklady.
Podíl šedé ekonomiky na HDP do roku 2019 setrvale v Česku klesal, podle studie to bylo díky hospodářskému růstu a částečně i opatřením, jako byla elektronická evidence tržeb. S nástupem pandemie covidu v roce 2020, následné energetické krize a války na Ukrajině došlo ke zvýšenému tlaku na podnikatele, kteří začali zase utíkat do šedé zóny.
Analytici očekávají, že dohledu úřadů bude v příštím roce unikat ještě více peněz. „Vládní úsporná opatření obvykle vedou k nárůstu šedé ekonomiky, což vzhledem k současné makroekonomické situaci a plánovaným opatřením na podporu konsolidace veřejných financí představuje riziko i pro Českou republiku,“ varují. V celoevropském srovnání patří Česká republika do lepší půlky, nejnižší podíl šedé zóny na hrubém domácím produktu má se sedmi procenty Rakousko. Nejvyšší podíl mají naopak Bulharsko, Chorvatsko a Rumunsko s více než třiceti procenty.
Kromě legislativních a byrokratických změn je podle studie potřeba více rozšířit možnosti plateb kartou. „Cesta dopředu pro Českou republiku je posílit množství a objem digitálních plateb,“ řekl Martin Kuča z poradenské společnosti Kearney, která se na analýze podílela. Přestože jsou Češi jedničkou v Evropě v placení mobilem a je zde velký zájem spotřebitelů o bezhotovostní platby, počet obchodníků s terminály je pořád v porovnání s ostatními zeměmi nižší. „Každé zvýšení digitálních plateb o jedno procento v pěti po sobě jdoucích letech navýší HDP o pět miliard korun a na dani se vybere o dvě miliardy korun ročně více,“ tvrdí Kuča.
„Neexistuje jedno řešení pro omezení šedé ekonomiky, vždy je to mozaika různých opatření,“ reagoval Jiří Valenta z ministerstva financí, podle kterého část opatření obsahuje konsolidační balíček, který minulý týden schválili ve třetím čtení poslanci. „Je tam evidence dočasného zaměstnávání, zpřísnění dohod o provedení práce. Tady je objem šedé ekonomiky veliký,“ uvedl. Daňové úniky navíc zdaleka neprobíhají jen v hotovosti a pouhé rozšíření plateb kartou tak na situaci nemusí mít tak dramatický vliv.
Na vládních rezortech se stále vedou diskuze, zda je namístě zavést povinnost příjímání karet ze strany obchodníků. Vláda se spíše přiklání k názoru, že si trh poradí sám. „Od našich finančních partnerů, karetních společností a bank, jsme se dozvěděli, že o zavedení povinnosti platit kartou nestojí, nestojí o tento garantovaný byznys,“ řekl Pavel Vinkler z ministerstva průmyslu a obchodu, podle kterého chce stát pokračovat s partnery na projektu Česko platí kartou, díky němuž si mohou podnikatelé na půl roku zdarma půjčit platební terminál. Zájem překonal očekávání a ukázalo se, že většina podnikatelů po zkušební lhůtě terminál nevrátila a rozhodla se ho nadále používat.
