Havel, který zemřel v prosinci ve věku 75 let, patří podle premiéra Petra Nečase (ODS) mezi nejvýznamnější osobnosti v českých dějinách. Zasadil se o pád komunistického režimu, prosazoval myšlenky demokracie, svobody a humanismu a dosáhl uznání v zahraničí, připomněl premiér.
Předlohu podpořili o opoziční sociální demokraté. František Bublan (ČSSD) podotkl, že zákon není jen o vyjádření vděčnosti Havlovi, ale i o jeho odkazu.
Komunisté: Havla by měla zhodnotit historie
Proti byli jen komunisté. Jejich předseda Vojtěch Filip citoval z Havlova někdejšího porevolučního projevu, že komunisté straší nezaměstnaností a tvrdí, že je nepřítel socialismu. Filip také podotkl, že Havel chtěl být prezidentem jen jedno volební období. „Slova byla jedna, činy byly druhé,“ uvedl předseda KSČM.
Filip také požádal, aby se vše špatné ve společnosti nesvádělo na komunisty. „To, co je předloženo jako návrh zákona, je spíše otázkou pro historiky než pro poslance. Chci podotknout, že můj hlas tomu návrhu nepatří. Nepatří mu proto, že si nemyslím, že historie dostatečně zhodnotila to, co Václav Havel řekl a co udělal,“ prohlásil.
V českém právním řádu se stalo tradicí, že stát formou zákona vyjadřuje uznání osobnostem, které vykonávaly funkci hlavy státu. Již za první republiky takto stát ocenil prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, v roce 2004 ocenil parlament jeho nástupce Edvarda Beneše.
Také Federální shromáždění v roce 1990 ocenilo zásluhy Milana Rastislava Štefánika na vzniku samostatného československého státu slovy, že se zasloužil o vznik společného státu Čechů a Slováků.
