Objem peněz, který stát příští rok vynaloží na vědu, výzkum a inovace, opět o něco povyroste. Vláda přiklepla na příští rok badatelům 35,9 miliardy korun, dostanou o dvě miliardy více než letos. Podle premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) se bude rozpočet zvyšovat i v dalších letech.
Čísla však například neodrážejí potřeby Akademie věd ČR (AV ČR), která je největší institucí svého druhu v zemi. Její ústavy mají dlouhodobě k dispozici zhruba pět miliard.
„I když prostředky vynakládané státem na vědu a výzkum mírně stoupají, teprve v loňském roce se náš rozpočet dostal na úroveň konce minulé dekády. To je dost děsivé,“ řekla v rozhovoru pro deník E15 šéfka akademie Eva Zažímalová.
Kolik dává stát na vědu
Připomněla, že do čísel není započítaná inflace. Ceny vědeckých přístrojů se navíc dramaticky zvyšují. „Kdybych toto všechno započetla, jsme ještě pod rokem 2009. Tedy v období před ekonomickou krizí,“ dodala.
Státní podpora akademie tvoří jen třetinu jejího rozpočtu. Další třetinu jednotlivé ústavy získají přes granty. Zbytek si vydělají svou činností, přičemž největší příjmy plynou z patentů. Například německá vláda dává Společnosti Maxe Plancka osmdesát procent jejího rozpočtu.
Na situaci v Česku upozornil mezinárodní audit, který doporučil řešit dlouhodobý pokles podpory tuzemské vědy. Zažímalová a bývalý vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), který měl tuto oblast na starosti, proto již dříve podepsali prohlášení o stabilizaci rozpočtů AV ČR a výzkumných pracovišť vysokých škol. V následujících letech by se měly zvyšovat minimálně o pět procent, aby státní podpora dosáhla 70 procent jejich výdajů.
Podle vládního programu dohodnutého mezi ANO a ČSSD mohou však vědci dostávat méně. V textu se píše o „transparentním hodnocení vědy a výzkumu a jejich skutečnému přínosu pro aplikační praxi s přímým dopadem na financování výzkumných organizací“.
Navíc ani schválených téměř 36 miliard nemusejí nakonec badatelé dostat, protože Babišův kabinet v demisi potřebuje peníze na nižší jízdné pro studenty a seniory. „Pro vědu a výzkum by to jen letos znamenalo minus 900 milionů korun,“ tvrdí Bělobrádek.
