Vesecká se stala čtvrtou místopředsedkyní úřadu a bude mít na starost legislativně správní oblast, bude odpovědná za všechny oblasti týkající se práva, kterými se úřad zabývá, uvedl Chvojka. Dosud měl úřad tři místopředsedy, ti včetně prvního místopředsedy Otto Golda zůstávají ve svých funkcích.
Vitásková oceňuje Veseckou jako dlouholetou profesionálku v oblasti práva, jako nejvyšší státní zástupkyně i jako advokátka podle ní přišla do styku se složitými případy v oblasti správního i trestního práva, a to jak z hlediska hmotného, tak procesního. „Její příchod na úřad velmi vítám a těším se, že pod jejím vedením se podaří zvládnout nápor komplikovaných sporů, které musí úřad zejména kvůli zátěži z minulosti řešit,“ uvedla Vitásková.
ERÚ řeší hlavně nejrůznější problémy spojené s tzv. solárním boomem na začátku desetiletí. Sama Vitásková je spolu s dalšími vedoucími pracovníky ERÚ obviněna kvůli nejasnému udělení licence dvojici solárních elektráren v Chomutově na konci roku 2010. Vinu odmítá.
Vesecká šéfovala státním zástupcům v letech 2005 až 2010, v současnosti má soukromou advokátní praxi. „Chtěla bych svými znalostmi, zkušeností a praxí pomoci Energetickému regulačnímu úřadu a paní předsedkyni v řešení komplikovaných právních problémů, kterých v poslední době na poli trestním i v oblasti správního práva přibývá,“ sdělila Vesecká. Uvedla, že za zásadní rovněž považuje legislativní práce, které mohou zlepšit situaci v odvětví energetiky.
| Vesecká pět let vedla NSZ, soudila se ve věci tzv. justiční mafie |
|---|
| Datum a místo narození: 27. března 1960, Praha, Vzdělání: Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1983); v letech 1993 až 1999 absolvovala dlouhodobé stáže na Generální prokuratuře ČR, Vrchním státním zastupitelství v Praze a na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně, Rodina: svobodná, bezdětná |
| Kariéra: začínala jako referentka na matrice ONV v Havlíčkově Brodě; od května 1984 působila na prokuratuře (od ledna 1994 státní zastupitelství), nejprve jako čekatelka v Havlíčkově Brodě, koncem 80. let byla vyšetřovatelkou prokuratury v Pardubicích; jako žalobkyně začínala v roce 1988 opět na okresní pobočce v Havlíčkově Brodě, kde se také v roce 1992 stala náměstkyní; od ledna 2000 byla krajskou státní zástupkyní v Hradci Králové a od září 2005 do konce roku 2010 vedla Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ; první týdny byla jen pověřena vedením; odvolána byla 27. října 2010 s platností ke konci roku); v únoru 2011 se vzdala funkce řadové státní zástupkyně; zaměstnána v hradecké advokátní kanceláři Kalcso, Vesecká, Kropáčová Kalcsová |
| - Nikdy nebyla členkou žádné politické strany. |
| - Zřejmě největší pozornost během působení v čele NSZ vzbudila Vesecká rozhodnutím v údajné korupční kauze někdejšího vicepremiéra a lidoveckého expředsedy Jiřího Čunka. V červnu 2007 odebrala dohled nad vyšetřováním případu přerovskému státnímu zástupci Radimu Obstovi a přidělila ho jihlavskému žalobci Arifu Salichovi, který poté Čunkovo trestní stíhání zastavil. Vesecká ale odmítla připustit, že by v kauze Čunek selhala nebo se zachovala nesprávně. |
| - S touto kauzou je spjat i spor představitelů justice včetně Vesecké s bývalou stínovou ministryní spravedlnosti ČSSD Marií Benešovou. Tato předchůdkyně Vesecké v čele NSZ ji totiž na sklonku roku 2007 označila v souvislosti s kauzou Čunek za členku zákulisní justiční mafie, která se snaží plně ovládnout justici, aby sloužila zájmu vládnoucí garnitury. Vesecká za to Benešovou zažalovala a soud jí začátkem února 2011 přiznal právo na omluvu. Dlouholetá kauza však zřejmě skončí smírem. Letos v září žalobci navrhli Benešové, že jí vrátí náklady řízení ve výši zhruba 400 tisíc korun, které jim zaplatila na základě předchozího rozsudku. Benešová řekla, že v takovém případě nebude brát zpět omluvu, kterou vůči někdejším představitelům justice již učinila. |
| - Svůj odchod z NSZ v únoru 2011 Vesecká odůvodnila působením Jiřího Pospíšila (v té době ODS) ve funkci ministra spravedlnosti, které označila pro sebe za neakceptovatelné kvůli jeho „postojům a prohlášením“. |
| - Jako žalobkyně Vesecká v minulosti figurovala například v kauze manželů Stodolových, odsouzených na doživotí za vraždy osmi lidí. |
| - V březnu 2013 se Vesecká vzdala nominace do funkce zástupce ombudsmana, do které jí navrhl bývalý prezident Václav Klaus. |
| - V roce 2011 začala pracovat jako poradkyně Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). |
