V Česku nyní existují věznice se zvýšenou ostrahou, ostrahou, dozorem a dohledem, přičemž o zařazení pachatelů do jednotlivých typů věznic rozhodují výhradně soudy. Ministerstvo upozornilo, že soudci přistupují k zařazování odsouzených rozdílně, takže obdobně rizikoví pachatelé se stejnou délkou trestu a stejnou charakteristikou osobnosti končí v různých typech věznic.
Podle návrhu soudům zůstane pravomoc posílat odsouzené do jednoho ze dvou typů věznic, Vězeňská služba ale bude následně vězně sama rozdělovat do tří typů oddělení rozlišených podle způsobu zabezpečení.
Vlada prave schvalila dulezitou reformu vezenstvi (zmena systemu diferenciace veznic).
— Robert Pelikán (@RPelik) August 31, 2015Do věznice se zvýšenou ostrahou by se dostali pachatelé s výjimečným trestem, členové organizovaných zločineckých skupin, pachatelé s minimálně osmiletým trestem za zvlášť závažný zločin nebo lidé odsouzení za úmyslný trestný čin, kteří utekli z vazby či z výkonu trestu. Těmto vězňům by Vězeňská služba nemohla povolit vycházky z věznice ani přerušení výkonu trestu. Ostatní odsouzené by soudy posílaly do věznic s ostrahou.
Za dva roky
Na rozhodnutí o umístění do konkrétní věznice by se podílel vychovatel, speciální pedagog, psycholog i sociální pracovník, aby se snížila možnost korupce. Vězeňská služba by rozhodovala i o přeřazování vězňů, protože soudy v tomto ohledu podle ministerstva nemohou dostatečně zohlednit osobnost a rizikovost pachatelů, která se ve výkonu trestu mění a vyvíjí. Nová pravidla by měla začít fungovat v praxi od října 2017.
O změně systému rozdělení věznic ministerstvo uvažuje dlouhodobě. Původní záměr, který schválil kabinet Jiřího Rusnoka, stáhla z projednávání ve Sněmovně exministryně Helena Válková (ANO) s tím, že důsledky navrhovaného systému nebyly dostatečně zváženy.
