Vietnamci rozjeli vývoz drog z Česka ve velkém | E15.cz

Vietnamci rozjeli vývoz drog z Česka ve velkém

Petr Horký

Export povzbuzující drogy pervitin do Německa není nic nového, z českých laboratoří se na západ vozí od devadesátých let. Vždy ale šlo o malé varny s objemem výroby do několika gramů. Pak ale poptávku z Německa objevili Vietnamci a začali crystal speed, jak pervitin nazvali Němci, vařit ve velkém. Výsledkem je výrazný nárůst objemu zadržených drog i překupníků na německé straně hranice. Pervitin je v Německu populární, slouží totiž jako levná náhražka kokainu.

Němečtí kriminalisté tvrdí, že české zákony kolem drog jsou příliš liberální. V drogové scéně je podle nich všeobecně známé, že pervitin je v Česku celkem dobře dostupný. A to samozřejmě stimuluje poptávku.

Ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych s tím ale nesouhlasí, české zákony podle něj za nic nemůžou. Frydrych vidí mnohem větší problém v existenci vietnamských tržnic, které svou neprůhledností nahrávají trestné činnosti všeho druhu, nejen prodeji drog.

Drogový byznys mezi Českem a Německem kvete

V Německu se mu říká crystal speed, v Česku pervitin. Bílý prášek, který dodává povzbuzení, se vyrobí v Česku z léků dovezených z Polska či Balkánu. Uvaří a prodají ho Vietnamci. Od nich ho v jedné z mnoha tržnic v pohraničí koupí Němci, kteří ho pak v autě propašují na druhou stranu hranice. Český pervitin vozí hluboko do německého vnitrozemí – až do Berlína, Frankfurtu nebo dokonce Hamburku. Zhruba tak vypadá drogový byznys mezi Českem a Německem, který nyní zažívá nebývalý boom.

Jen v Dolních Francích, což je východní část Bavorska kopírující českou hranici, stoupl vloni počet pašeráků českého pervitinu o 150 procent, říká kriminální inspektor Harald Osel, když mě vítá na policejním ředitelství v Bayreuthu. „Množství, které zadržíme, se pohybuje od jednoho gramu po jeden kilogram. Rozdíly v množství jsou tedy poměrně velké. Momentálně ale zjišťujeme, že se množství drog zadržených při kontrole zvyšuje,“ říká Osel.

Dobře ukrytá kinder vajíčka

Drogy podle něho z Česka pašují převážně Němci – 70 procent zadržených má německou státní příslušnost. Zbytek tvoří Poláci, Turci a Češi. Nejčastěji jde o muže ve věku 21 až 30 let. „Častokrát jsme zjistili, že se drogy transportují také análně. Velice známá tu jsou takzvaná kinder vajíčka, která se transportují vaginálně nebo análně,“ popisuje ředitel kriminálky v Bayreuthu.

V roce 2010 zadrželi němečtí policisté v celém Bavorsku 5,6 kilogramu pervitinu, loni to už bylo 11,7 kilogramu. Také počet zadržení v souvislosti s pervitinem výrazně stoupá: před třemi lety to bylo 218 případů, předloni 480, vloni už 618. „Zachycené drogy jsou samozřejmě jenom špičkou ledovce. Vycházíme z toho, že z celkového množství pašeráků zadržíme pomocí kontrol jen asi 20 procent. Skutečný objem výroby je určitě mnohem vyšší,“ říká Osel.

České zákony jsou moc liberální, tvrdí Němci

Když se němečtí policisté zadržených pašeráků ptají, kde drogy nakoupili, v drtivé většině případů slyší: v tržnici v českém pohraničí. Pašeráci se v Česku zdrží 30 minut, pak se vrátí do Bavorska a často pokračují do dalších spolkových zemí v německém vnitrozemí. Crystal speed je v Německu populární, slouží totiž jako levná náhražka kokainu.

„Jeden problém z mého hlediska jsou liberální drogové zákony v České republice. K zatýkání a zadržení drog dochází na území Bavorska. Výroba a prodej se odehrávají přitom většinou v Česku. V drogové scéně je všeobecně známé, že pervitin je v České republice celkem dobře dostupný. A to samozřejmě stimuluje poptávku.“

OBRAZEM: Český pervitin vyrábějí Vietnamci a pašují ho Němci

V Německu crystal speed, v Česku pervitin - bílý povzbuzující prášek.V Německu crystal speed, v Česku pervitin - bílý povzbuzující prášek.Autor: Profimedia

Zavřete tržnice, žádá šéf české protidrogové centrály

Když německé stížnosti na české zákony tlumočím Jakubovi Frydrychovi, ředitel Národní protidrogové centrály kroutí hlavou. České zákony podle Frydrycha za nic nemůžou. „Pouze držení malého množství se stalo přestupkem, jinak všechny ostatní trestné činy s drogami jsou pořád trestné,“ připomíná. Frydrych vidí mnohem větší problém v existenci vietnamských tržnic, které svou neprůhledností nahrávají trestné činnosti všeho druhu, nejen prodeji drog.

Typický příklad je tržnice v Chebu, kde policie letos provedla šťáru. Kriminalisté zadrželi devět prodejců. Jestli ale nakonec skončí za mřížemi, je věc jiná. „Když někoho z něčeho obviňuji, tak nemůžu říci, že tady pan Huang prodává drogy, ale říkám tehdy a tehdy v tolik a tolik udělal to a to ve spolupráci s tím a tím, který dělal tamto. A na všechny tyto výroky musím mít důkazy. Pokud je nemám, tak toho člověka nikdo nikdy neodsoudí. Musím zadokumentovat celý řetězec. Síly policie na to vyčleněné prostě nedostačují,“ popisuje problémy Frydrych.

„Pomohlo by nám, kdyby se do takovýchto míst s kriminální podstatou, jímž z mého pohledu tržnice jsou, protože se tam vyskytují padělky, neonacistické symboly a další, zapojily všechny regulační autority, které má stát k dispozici. Tedy Česká obchodní inspekce, hygienická služba, požárníci, živnostenský úřad, cizinecká policie, kdo vás napadne. Pokud budeme naprosto striktně dodržovat zákony, tak ty tržnice nemůžou existovat. Jejich podstatou je, že v té koncentraci problémů se to ztrácí a stát je tam bezzubý,“ říká Frydrych.

Vietnamci se nebojí velkovýroby

Samotný export pervitinu do Německa není nic nového, z českých laboratoří se na západ vozí od devadesátých let. Droga se vyrábí z pseudoefedrinu dovezeného z Polska či Balkánu nebo z efedrinu. Vždy ale šlo o malé varny s objemem výroby do několika gramů, kdy jeden český výrobce, zpravidla sám konzument, zásoboval tři čtyři německé uživatele.

Pak ale poptávku z Německa objevili Vietnamci a začali pervitin vyrábět ve velkém. „Začalo to asi před třemi lety. Začaly se množit odhalené varny s významným vietnamským prvkem. Nebojí se velkoobjemové produkce v řádech několika kilogramů,“ říká Frydrych.

Proč Vietnamci v takové míře drogu prodávají, když za její výrobu hrozí vysoké tresty odnětí svobody ve výši několika let? Podle Frydrycha za to může kulturní rozdíl.

„Pro ně je to komodita jako kterákoli jiná. Motivací je zisk. Vžijte se do civilizačního rámce Asiata z chudého Vietnamu, ve kterém za drogové delikty dostane trest smrti, kontakt s policí znamená často násilí, práva zadrženého jsou nulová. Pak přijede do Evropy, kde má nárok na advokáta, po šesti hodinách dostane jídlo a je v cele s toaletou, kterou ve Vietnamu nemá ani doma. A jediné, co mu hrozí, je nějaké odnětí svobody v prostředí, které v řádu tisíců procent převyšuje kulturu prostředí u něj doma. Tady se nemají čeho bát,“ vysvětluje šéf protidrogové centrály.

Narkomani v Chebu nakupují v hernách

Středověké centrum Chebu vypadá v prosinci pod vrstvou sněhu malebně. Vítá mě tu Hana Procházková, vedoucí terénních pracovníků z neziskovkové organizace Kotec, která tu pracuje s „feťáky“. Těm tady ale říkají zásadně klienti.

Do Kotce si chodí hlavně vyměnit jehly. Když se Procházkové zeptám, jestli je možné v tržnici sehnat drogy, kroutí hlavou. „Tam jsou opatrní, cizímu neprodají. Z toho, co víme od našich klientů, tak ti nakupují ve vietnamských hernách,“ říká. A její kolega Roman Glaser přikyvuje.

„Hlavně v Aši. Tam stačí, když přijdete do baru a položíte na bar dvoustovku a už máte dávku, i když vás neznají,“ říká. Policie o těchto místech ví, shodují se pracovníci Kotce. Muži zákona si ale prý stěžují na svázanost českými zákony. Když na místo přijdou v uniformě, pachatele vyplaší, v civilu zase nesmí sehnat důkazní materiál.

Počet závislých v Chebu mezitím pomalu stoupá, kvalita drogy se snižuje, protože prodejci pervitin míchají s jinými látkami. Když se ptám, co by pomohlo, oba krčí rameny. Podle Procházkové by si měli sednout ke stolu odborníci napříč obory a stát by se měl přestat tvářit, že problém neexistuje. Glaser jde ještě dál: „Otevřít trh. Kdyby měli lidé přístup ke kvalitním drogám, zlepšila by se kontrola i zdraví uživatelů. Dvacet let zkoušíme represi a nefunguje to. Možná je na čase zkusit něco jiného,“ vyslovuje terénní pracovník Glaser kontroverzní myšlenku.

Nevím, neznám, nefetuju

O něco později už se brodím mokrým sněhem v uličkách tržnice Dragon, která leží na chebském předměstí Svatý kříž hned u německé hranice. Vietnamci sedící u stánků s falešnými džínsy na mě vyvolávají německy „Gucken sie!“ a „Was möchten sie?“ Když zjistí, že jsem Čech, jejich zájem trochu opadá. Na otázku, jestli mají pervitin, vietnamský prodavač jen s úsměvem kroutí hlavou.

Podobně dopadnu v Aši v hernách, kde to zkouším o hodinu později. „Centrum, centrum,“ ukazuje prstem starší vietnamský barman. Nepochodím ale ani v centru Aše. „Já nefetuju, takže nevím, kde sehnat. Nezajímám se o to,“ říká mi znechuceně mladý Vietnamec v další herně. Zřejmě jsem v brýlích a dvouřadém kabátu příliš nápadný. Také je ovšem pravděpodobné, že ne všichni Vietnamci v hernách prodávají drogy.

Obchod s pervitinem v číslech

» 350–450 ilegálních varen pervitinu ročně objeví a zavřou čeští policisté

» Folmava, Moldava, Cheb, Rozvadov, Aš, Kraslice, Dolní Poustevna, Vejprty: To byla v roce 2011 místa, kde se prodával pervitin

» 800–1000 korun dosahuje cena gramu pervitinu v Česku. V Německu je to 1200–1400 korun i více, podle vzdálenosti od české hranice

» O 150 procent stoupl loni v Horních Francích počet případů zadržených pašeráků pervitinu z Česka

» O 108 procent vzrostlo loni celkové množství zadrženého pervitinu v Bavorsku

Prohraná válka

Sejdeme se na "lajně"

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!