Země Visegrádu se zároveň chtějí aktivně podílet na řešení migrační krize. Jsou připraveny poskytnout experty a vybavení pro ochranu vnějších hranic Schengenu, zesílit boj proti pašerákům nebo podporovat boj proti Islámskému státu. Premiéři Česka, Slovenska, Polska a Maďarska to uvedli ve společném prohlášení po skončení dnešního mimořádného summitu V4. Český premiér Bohuslav Sobotka zdůraznil, že migrace je celoevropský problém. Je podle něj třeba rychlé a společné reakce Evropské unie.
Sobotka na tiskové konferenci poznamenal, že dnešní jednání svolal z důvodu napjaté situace, která v důsledku migrační krize panuje v Evropě. „Migrace je společný evropský problém. To, co sledujeme nyní, je chaos, který podlamuje důvěru občanů ve fungování Evropské unie a také snižuje reputaci Evropské unie ve světě,“ prohlásil český premiér.
Spolu se slovenským premiérem Robertem Ficem, šéfkou polské vlády Ewou Kopaczovou a maďarským premiérem Viktorem Orbánem pak v prohlášení vyjádřil hluboké politování nad ztracenými lidskými životy.
Předsedkyně polské vlády Kopaczová zdůraznila, že Evropa musí být vůči uprchlíkům solidární. Několikrát zopakovala, že Polsko se této solidarity nezříká, ovšem požaduje, aby členské státy mohly pomáhat podle svého uvážení. „Členské státy mají udělat suverénní rozhodnutí o svém zapojení,“ řekla Kopaczová. Dodala, že opatření, která V4 navrhuje, míří ke zdroji problémů, nikoliv jejich důsledkům.
Maďarský premiér Viktor Orbán ocenil setkání, pro Maďarsko je prý důležité. „Češi, Slováci a Poláci vyjádřili solidaritu s námi a to je pro nás velmi důležité. Možná budeme tu solidaritu potřebovat v nějaké zhmotněné formě,“ řekl Orbán.
Premiéři Česka, Slovenska a Polska Orbánovi nabídli pomoc, ten ji ale zatím nepřijal. Nevyloučil ale, že nabídku využije později. Orbán kolegům sdělil, že Maďarsko uplatňuje vůči imigrantům svá vlastní opatření a postupuje striktně podle pravidel pro ochranu schengenského prostoru.
Nejdůležitější otázka podle něj je, jestli jsou státy schopny svým občanům ukázat, že mají situaci pod kontrolou, jestli jsou evropští lídři schopni garantovat společnou bezpečnost. „Opravdu si myslím, že jsme schopni to zvládnout, chceme to zvládnout v rámci právních norem,“ dodal.
After discussion about current migration issues PMs are talking about common approach priorities #CZV4PRESpic.twitter.com/2n6pFbNlDv
— Tomas Prouza (@CZSecStateEU) September 4, 2015Někteří evropští politici podle něj podvedli uprchlíky, když jim dali naději, že se mohou dostat do západní Evropy. V této souvislosti poznamenal, že Rakousko ani Německo migrantům víza nevydá, oni tak narazí na realitu maďarských hranic.
Slovenský premiér Fico považuje za důležité, že V4 upozornila na důležitost ochrany hranic schengenského prostoru, který je podle něj jedním z pilířů Evropské unie. Společné prohlášení podle Fica jednoznačně potvrzuje zájem čtveřice zemí „za každou cenu“ zachovat hodnotu Schengenu. Zároveň je dokument jasným projevem solidarity vůči těm, kdo potřebují pomoc.
Fico odmítá moralizování
Fico také kritizoval výtky některých evropských zemí vůči přístupu V4 k uprchlíkům. „Odmítám jménem Slovenska moralizování na adresu vlády Slovenské republiky i ostatních států V4 za to, že důsledně chceme chránit schegenskou hranici,“ řekl. Podle něj se tím pouze vyvolá rozkol v Evropské unii.
Odmítání uprchlických kvót v Česku, Polsku a pobaltských zemích nedávno kritizoval rakouský kancléř Werner Faymann či francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. Slovenský premiér také upozornil na to, že se objevují zpravodajské informace, že příliv uprchlíků mohou využít lidé spojení s teroristickými skupinami. To by podle něj mohlo ohrozit vnitřní bezpečnost unie.
| Na čem se shodli premiéři |
|---|
| Finanční a materiální pomoc zemím s významnou populací uprchlíků (Turecko, Jordánsko, Irák/Kurdistán, Libanon, včetně uprchlických táborů, a tranzitní země západního Balkánu). |
| Poskytnutí expertů a technického vybavení pro ochranu vnější hranice EU. Společné operace vedené agenturou Frontex by měly doplnit stávající národní schopnosti v nejvíce postižených členských státech. |
| Posílení finanční, technické a expertní účasti na misích Společné bezpečnostní a obranné politiky EU proti sítím pašeráků a převaděčů. |
| Pokračování v podpoře mezinárodní koalice bojující proti takzvanému Islámskému státu v Iráku a Sýrii a poskytnutí prostředků (politických, vojenských a humanitárních) přispívajících ke snahám koalice a ke stabilizaci Iráku jakožto hmatatelných forem postihování příčin migračních tlaků. |
| Opatření EU by se neměla soustředit pouze na řešení migrace ve Středomoří, ale musí adekvátně odrážet migrační cestu přes západní Balkán a východní migrační cestu, což zahrnuje i více vyváženou distribuci finanční pomoci. |
| Funkční systém registrace a efektivní návratové politiky běženců včetně vytvoření společného seznamu bezpečných třetích zemí. Evropská komise by měla bezodkladně představit návrh tohoto seznamu. |
| Zachování dobrovolné povahy solidárních opatření EU včetně případných kvót pro přijímání uprchlíků státy EU. Jakýkoliv návrh mající za cíl zavedení povinných a trvalých kvót pro solidární opatření by byl nepřijatelný. |
| Rychlé zavedení záchytných zařízení pro migranty, takzvaných hotspots, které by zajistily jejich identifikaci kvůli odlišení a návratu nelegálních migrantů. Tato zařízení by měla mýt okamžitě ustavena v nejvíce postižených tranzitních zemích mimo EU podél migrační cesty západního Balkánu. |
| EU a členské státy by měly navýšit svoji rozvojovou asistenci zemím původu migrantů a tranzitním zemím. EU a členské státy by také měly zintenzivnit se zeměmi původu a tranzitními zeměmi svoji spolupráci v otázkách prevence a boje s nelegální migrací, stejně jako při potírání příčin migrace. |
Čtveřice politiků také vyjádřila přesvědčení, že dosavadní pokrok v implementaci opatření na evropské úrovni není dostatečný. Vyzvala proto Evropskou komisi, aby 14. září na zasedání unijních ministrů vnitra podala přehled doposud podniknutých aktivit.
V další části prohlášení se visegrádská skupina přihlásila k posílení pomoci pro zvláště ohrožené skupiny uprchlíků nebo zvýšení finanční a materiální pomoci zemím s velkou populací uprchlíků. Evropská politika by se podle V4 měla vedle Středomoří více soustředit i na balkánskou migrační trasu. Osmadvacítka by také měla zefektivnit ochranu vnějších hranic a ponechat dobrovolnost při přijímání uprchlíků. Jednotlivé členské země pak mají podle V4 plnit své právní povinnosti.
Proč Syřané neprchají do zemí Perského zálivu? Platí tam nepsané restrikce
