„Konkurenční boj ve světě se neustále přiostřuje, je těžké se prosadit na nových trzích, vznikají noví dynamičtí konkurenti, ať v Asii nebo jižní Americe, a ten, kdo se nevěnuje výzkumu a vývoji, nemůže obstát. Tato soutěž má české firmy povzbudit do dalšího procesu inovace,“ vysvětlil Jiří Bis ze senátního Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který se na pořádání soutěže podílí.
V rámci 16. ročníku soutěže bylo celkem konzultováno 383 inovačních projektů, až před komisi se nakonec dostalo 20 projektů. Hodnotila se technická úroveň produktu, původnost řešení, vliv na životní prostředí, ale také postavení na trhu. Předseda Komise Inovace roku Pavel Švejda upozornil, že právě praktická využitelnost inovací je věc, na kterou soutěž klade velký důraz.
„Cílem této soutěže je vyhledat, objevit a zhodnotit inovační produkty – tedy výrobky, technologické postupy nebo služby. Musí to být ale něco, co se nejen vymyslí a vyrobí, ale i prodá,“ vysvětlil Švejda. Dodal, že se soutěž důsledně snaží motivovat k vytváření vazeb mezi vědou a průmyslem.
Úspory a efektivita – hnací motor inovací
A právě i velké využití v praxi komise ocenila u vítězných projektů. Za technickým názvem „Mechatronický koncept vodorovných strojů“, se kterým přišla firma TOS Varnsdorf, se skrývá technologický postup, který výrazně zvyšuje přesnost obráběcích strojů. „Tento produkt umožňuje v reálném čase nejen měřit, ale hlavně korigovat a kompenzovat nepřesnosti stroje, což vede k jejich výrazně vyšší efektivitě,“ uvedl Tomáš Kozlok z TOS Varnsdorf s tím, že inovace si klade za cíl zahájit vývoj nové generace obráběcích strojů.
Druhý oceněný projekt, na kterém úzce spolupracovala Fakulta stavební ČVUT v Praze s firmou Stavby mostů Praha, má název „Předpjatý vláknobetonový sloupek protihlukových stěnových systémů“. Jeho výhody vysvětlila děkanka stavební fakulty Alena Kohoutková: „Všichni skoro jezdíme autem nebo vlakem a protihlukové stěny nás všude provázejí. Princip naší inovace spočívá v tom, že sloupek tohoto protihlukového systému z betonu byl změněn jak z hlediska materiálu, tak konstrukčního uspořádání. Podstatnou inovací je samozřejmě i snížení ceny. Považuji to za velmi důležitý počin zvlášť v době, kdy my stavaři jsme neustále obviňováni, že stavíme příliš draze.“
Alternativní energie, ekologie i bezpečnější fotbalová branka
Mezi přihlášenými projekty bylo zastoupeno nejvíc těch ze stavebnictví, pak ze strojírenství, zdravotnictví a elektroniky. V rámci stavebnictví se inovace soustředily hlavně na zlepšení vlastností stavebních materiálů.
Několik projektů se zabývalo efektivnějším využitím alternativních energetických zdrojů, inovace se také zabývaly řešením ekologických problémů ovzduší a odpadů. Soutěžil i projekt „bezpečné branky“, který reaguje na několik úmrtí dětí kvůli převrácení fotbalové branky. Návrh nabízí bezpečnější konstrukci s přesunutými těžišti.
Nová technologie může sloužit zároveň v medicíně i průmyslu
Švejda upozornil na to, že jedním z trendů inovací je to, že jsou stále častěji „multioborové“. To dokládá například projekt Plantograf V09 České zemědělské univerzity v Praze. Přístroj umí měřit rozložení tlaků – uplatnění má jak v medicíně, kdy přes analýzu plochy chodidla odhaluje různé fyziologické poruchy, využití má ale i v průmyslu. Škoda Auto ho využívá pro tvarování sedaček, kontrolovat s ním jdou pneumatiky.
Důležité pro firmy a výzkumná pracoviště je, aby viděly za inovacemi také finanční návratnost. „My s těmi výsledky dále pracujeme. Předkládáme je například všech obchodním zastoupením našich zastupitelských úřadů v zahraničí. Zkrátka chceme ty, kteří umí něco vymyslet, vyrobit a prodat podpořit a informovat o nich v technických, ekonomických, ale hlavně obchodních sítích, aby jim to usnadnilo uplatnění na trhu,“ uzavřel Švejda.
O inovaci TOS Varnsdorf projevili zájem Číňané
„Náš produkt umožňuje zvýšení přesnosti obráběcího stroje o řád, nebavíme se o jednotkách procent. To je velký průlom a nevíme o tom, že by to zatím někdo jiný uměl. Jde v podstatě o sledování nepřesnosti stroje v reálném čase. Nejsou tak nutné hodinové úseky, kdy se musí kvůli vyhodnocení přesnosti stroj odstavit. Na stroji jsou umístěné akční členy, které dokáží geometrii stroje průběžně narovnávat tak, aby dělal v té požadované původní přesnosti,“ popisuje podstatu oceněné technologie Tomáš Kozlok z TOS Varnsdorf.
Jaká je hlavní výhoda využití vaší inovace?
V důsledku úspora času a peněz pro zákazníka.
Slouží technologický postup, který jste vyvinuli, primárně vaší firmě?
My máme tuto technologii samozřejmě v naší firmě nainstalovánu. První stroj, který nese prvky našeho produktu, jsme už ale také prodali do Číny.
Je zájem i jinde?
Rádi bychom oslovili ještě širší skupinu zákazníků. Je nám jasné, že ne pro všechny výrobce může mít náš produkt význam. Zaměřujeme se hlavně na zákazníky, kteří dělají přesné dílce. Ať už jde o nějaké formy nebo třeba letecký průmysl.
Kdo výzkum financoval?
My jsme tento produkt vyvíjeli v rámci programu Impuls dotovaného ministerstvem průmyslu a obchodu. Ten pokryl třetinu nákladů, které dohromady dělaly zhruba 90 milionů korun. Zbylé dvě třetiny jsme financovali z vlastních zdrojů firmy.
Sloupky z vláknobetonu jsou levnější i déle vydrží
„Sloupky u protihlukových stěn jsou hodně namáhané a poměrně složitě se navrhují. Čelí prudkým tlakům větru, nárazům vozidel, stojí v blízkosti silnic a působí na ně proto soli, kterými se v zimě rozmrazuje. Takže i z hlediska trvanlivosti jsou velmi exponované. Teď se vyrábějí hlavně ze železobetonu. Naše inovace spočívá v tom, že ten základní materiál – beton – jsme změnili na vláknobeton,“ vysvětluje základní prvek oceněné inovace děkanka stavební fakulty ČVUT Alena Kohoutková.
V čem je přesně výhoda sloupků z vláknobetonu?
V této struktuře betonu jsou rozptýlená vlákna ocelová a místo výztuže betonářské je tam dána výztuž předpjatá. Tím, že se to předepne, se vlastně zbavíte trhlin. To znamená větší trvanlivost a s tím samozřejmě souvisejí i významné úspory. My jsme životnost sloupků v podstatě prodloužili až na 50 let.
Jaké úspory to tedy přináší?
Na metr toho sloupku je to o tři sta korun levnější. Takže když si představíte, kolik kilometrů se těch protihlukových stěn kolem silnic a měst staví, a že sloupek má většinou dva až tři metry, tak když si to vynásobíte, ta úspora je opravdu velmi citelná. Levnější je ale díky lepší technologii i následná údržba.
Vy na projektu od začátku úzce spolupracujete s konkrétní firmou - Stavby mostů Praha. Kdo partnerství inicioval?
My jako fakulta máme výborné výsledky ve výzkumu vláknobetonů. Obcházeli jsme firmy a nabízeli to. Říkali jsme jim: „Pojďme vytipovat oblasti, kde by vláknobeton mohl pomoct z hlediska trvanlivosti, únosnosti a úspor. A Stavby mostů Praha se rozhodly, že do toho půjdou.
A kdo výzkum financoval?
Stavby mostů to financovaly ze třetiny, zbytek dal stát. To, že do toho firma musí kvůli získání dotace investovat vlastní prostředky, je geniálně vymyšlené, protože si tak velmi dobře ohlídá ty praktické výsledky.
