Výbor pro občanské svobody trvá na znění „postihne“. Verze prošlá Radou EU, jež nezískala podporu kvalifikované většiny členských států, používá sloveso „může“. Komise chápe tlak Čechů a europoslanců jako zásah do svých pravomocí a automatickou odplatu odmítá. Předsedající Dánsko má čas do léta, kdy jeho šéfování v unii skončí.
„Pokud se návrh podaří v dalších jednáních prosadit, žádná země v unii by se v budoucnu neměla ocitnout v kůži České republiky, která po zavedení víz ze strany Kanady postrádala možnosti obrany,“ uvedla pro E15 velvyslankyně při EU Milena Vicenová.
Kanada obnovila víza pro české občany kvůli zvýšenému počtu žádostí o azyl v červenci 2009. Diplomaté v Bruselu a Praze, europoslanci v čele se Zuzanou Roithovou a Úřad vlády se od té doby marně pokoušeli tento krok zvrátit.
Očekávání nesplnila zejména Evropská komise, jmenovitě její první místopředsedkyně Catherine Ashtonová a komisařka pro vnitřní věci Cecilia Malmströmová. Obě dávají přednost uzavření hospodářské a obchodní dohody s Kanadou. Ta se ladí rovněž od roku 2009. Češi a jejich spojenci hrozí, že pokud nebude komise na český problém přiměřeně reagovat, nemusí smlouva o uvolnění výměny zboží a služeb v Evropském parlamentu ani v Česku projít.
Návrh odvetných víz z pera výboru LIBE, pro který se vyslovili ze známějších europoslanců například Manfred Weber z tábora evropských lidovců, Alexandr Alvaro z liberální frakce ALDE nebo bývalý šéf řecké diplomacie Stavros Lambridinis z bloku socialistů, přepokládá postup v několika bodech. Nejdříve musí členský stát, který postihlo jednostranné zavedení vízové povinnosti pro cesty do třetí země, tuto skutečnost oznámit, a to do 90 dní od změny režimu. Česko by se mohlo přihlásit ihned pro přijetí nové regulace vízového režimu.
Oznámení bude poté uveřejněno v Úředním věstníku EU a Evropská komise zahájí konzultace s postiženým státem a třetí zemí o odstranění vízové nerovnosti. Její povinností je informovat o výsledku pohovorů Evropský parlament a Radu EU a navrhnout vízovou odvetu. Jestliže Rada neodmítne toto opatření kvalifikovanou většinou a Evropský parlament absolutní většinou, začne do 90 dní od uveřejnění ve věstníku platit pro třetí stát vízová povinnost do celé EU.
Kanadská vláda vyslala v únoru 2011 do Česka zvláštní delegaci, která měla zjistit, nakolik jsou úspěšné tuzemské programy pro Romy. Závěry inspekce podle informací E15 dosud do Prahy nedorazily. Hotová není ani nová verze kanadského imigračního zákona, po jehož přijetí slibovala Ottawa přehodnocení postoje vůči Česku a dalším zemím.
Před pár dny odmítl pak premiér Petr Nečas požadavek Kanaďanů na uzavření zvláštní dohody o návratu neúspěšných českých žadatelů o kanadský azyl. Jako důvod uvedl, že existuje readmisní dohoda z roku 1996. Zároveň varoval před potížemi při národním schvalování obchodní dohody s Evropskou unií.
„Navrhovaná změna vízového režimu by při splnění několika podmínek přinesla automatické zavedení víz všemi členskými státy vůči dané třetí zemi. Podařilo se nám získat na svou stranu několik zemí, ale většina států unie i Evropská komise odmítá zavedení jakékoli automatické společné odpovědi. Věřím, že díky rozhodnutí europoslanců se tento odpor podaří zlomit,“ shrnula české snažení velvyslankyně při EU Milena Vicenová.
