Ve čtvrtek ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil opatření, která budou provázet změnu pravidel finanční podpory pro ukrajinské uprchlíky. Ta přitom vstupují v platnost už v sobotu. Jurečka rychlost změny obhajuje, veškeré informace se podle něj jasně a srozumitelně komunikují už tři měsíce. Obce, které se starají o větší počty uprchlíků, si ale stěžují na špatnou organizaci ze strany vlády.
Obce i neziskové organizace se obávají, že kvůli změně podpory po uprchlíky z Ukrajiny, z nichž někteří nově na státní pomoc nedosáhnou, se mnozí dostanou do potíží. Problémem je podle nich i tempo zavádění nových pravidel. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) při sněmovních interpelacích ve čtvrtek odhadl, že do problémů se může dostat pět tisíc až deset tisíc lidí. Úřady práce a krajská uprchlická centra kvůli tomu budou mít během nadcházejícího víkendu a svátků pohotovost.
Co se změníPro osoby z rizikovýchskupin, tedy děti a mladí do 18, let, rodiče dětí do šesti let, těhotné ženy, lidé nad 65 let, studenti českých vysokých škol do 26 let, invalidé a lidé s průkazem postižených i ti, kteří o ně pečují, se zatím nic nezmění. Pro osoby mimo rizikové skupiny vejdou v sobotu 1. července následující změny. Solidární příspěvek se přestane vyplácet všem, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě ubytovávají uprchlíky. Do humanitární dávky se nově zahrne životní či existenční minimum i náklady na bydlení na osobu 3000 korun v evidovaném bytě či 2400 korun jinde, od výsledné částky se odečte uprchlíkův příjem. |
Ministr Jurečka argumentuje, že informace o změně podpory byly dopředu dobře dostupné. „Udělali jsme i velmi podrobný informační postup na našem webu včetně kalkulačky, kde si může každý spočítat, jakou dostane podporu,“ řekl Jurečka.
S tím ale nesouhlasí dotčené obce. „Téměř všechny informace se dozvídáme z médií, občas přijde nějaký metodický pokyn, jinak vláda obcím vůbec nepomáhá,“ stěžuje si starosta Mariánských Lázní Martin Hurajčík (ANO). Ve městě s dvanácti tisíci obyvateli aktuálně žijí více než dva tisíce ukrajinských uprchlíků.
Podle Hurajčíka není jednoduché se na červencové změny připravit, protože město není schopné předpovědět, co o víkendu nastane. Mariánské Lázně tak pracují s několika scénáři. „Jeden z nich je, že se nemusí stát vůbec nic, ale to není příliš pravděpodobné, potom je možné, že někteří zjistí, že najednou nemají kde bydlet, a nejhorší scénář je samozřejmě ten, že o bydlení přijde v jednom okamžiku i několik set ukrajinských uprchlíků,“ uvedl Hurajčík.
Podobně situaci vnímají i menší obce Morávka s 1 222 obyvateli a 140 uprchlíky a Třebestovice s 925 obyvateli a 212 uprchlíky. Starostka obce Morávka Gabriela Daňková uvedla, že dostala od uprchlíků pouze dva dopisy s výzvou k pomoci. Podle starostky Třebestovic Jitky Váňové je komunikace a podpora nedostatečná ze všech stran. Od vzniku uprchlické krize hledala pomoc v Nymburku, pod který její obec spadá, u Středočeského kraje, ale nakonec se musela podle svých slov s pomocí uprchlíkům vypořádat sama. „Se zástupcem krizového štábu Středočeského kraje jsem jednala v tomto období pouze jednou. Až na tuto výjimku se mnou nikdy nikdo nekomunikoval a neposkytl žádnou pomoc,“ uvedla Váňová.
Stejně jako starosta Mariánských Lázní ani Váňová neví, na co se připravit. V okolí Nymburka jsou Třebestovice obcí s nejvíce ubytovanými uprchlíky v poměru k počtu obyvatel.
Pochvala vládě zní naopak z Brna. „O opatřeních v rámci Lex Ukrajina V. jsme byli průběžně informování a následně jsme poznatky předávali i zástupcům ukrajinské komunity. Na Nové radnici jsme k tomuto pořádali 7. června konferenci,“ uvedl tiskový mluvčí města Filip Poňuchálek. Od začátku ruské agrese Brno provozuje i informační web, kde jsou veškeré potřebné záležitosti a informace.
Podle neziskové organizace Člověk v tísni se sobotní změny dotknou 37 tisíc osob. „Kromě změn týkajících se kategorie zranitelnosti, ovlivní celý proces i změny dotýkající se ubytovacích zařízení, z nichž k 30. 6. 2023 ukončuje provoz 2000 (z celkových 6500), o postupu stovek dalších není informace,“ uvedl ředitel sociálních a vzdělávacích programů organizace Jan Černý.
Otázkou je podle něj i to, jak budou ke změnám přistupovat majitelé solidárních domácností, a kolik uprchlíků bude nuceno opustit i tyto ubytovací kapacity. Člověk v tísni zaznamenal i případy, kdy se uprchlíci kvůli končící podpoře rozhodli pro návrat na Ukrajinu. „Náš odhad ale je, že se situace může dotknout deseti tisíců uprchlíků,” dodal Černý.
Stejně jako některé obce i Člověk v tísni kritizuje dostupnost informací. Situace podle organizace není přehledná a informace pro uprchlíky i obyvatele jsou matoucí. Mnoho praktických postupů se podle Černého mění na poslední chvíli, přičemž se najednou mění více pravidel.
