Vláda nominovala Petra Pavla do velení NATO

Petr Pavel, náčelník generálního štábu AČR

Petr Pavel, náčelník generálního štábu AČR Zdroj: ctk

Náčelník generálního štábu České armády Petr Pavel je o krok blíž druhé nejvýznamnější šarži v NATO. Sobotkův kabinet ho dnes navrhl jako českého kandidáta na předsedu vojenského výboru. Jde o nejvyšší metu, jakou může voják spojenecké země dosáhnout. Výš už je jen generální tajemník aliance, což je civilní funkce.

Podle ministra obrany Martina Stropnického má český kandidát podporu několika členů aliance, šance Pavla odhadl na 70 procent. „Což je poměrně dobrá šance, abychom do toho šli,“ řekl. Nominaci podpořil i prezident Miloš Zeman. „Samozřejmě ji hodnotím vysoce pozitivně, protože pan generál Pavel je zdaleka nejlepší kandidát na tuto funkci,“ uvedl.

Pokud generál Petr Pavel, bývalý příslušník prostějovské 601. skupiny speciálních sil se zkušenostmi z mezinárodních velitelství v USA či v Kataru, uspěje, bude od rozšíření původní šestnáctky v roce 1999 prvním uniformovaným zástupcem nové členské země, který tento post v Severoatlantické alianci obsadí. Zadarmo by to však nebylo.

Pavel a jeho čtrnáctičlenný tým by podle informací deníku E15 stát ročně přišli na 80 milionů korun. Funkční období je zpravidla tříleté.

Odchod Pavla by znamenal další průvan ve velení armády. V srpnu zamíří dva zástupci náčelníka generálního štábu Miroslav Žižka a Aleš Opata do struktur NATO v Belgii. Kdo by Pavla případně vystřídal, zatím není jasné. Třiapadesátiletý český generál ale vyhráno ještě nemá. Oficiální navržení vládou je v podstatě první krok, po němž následuje lobbování vojenských diplomatů dané země za národního kandidáta.

Řeší se to už od ledna

O nominaci Pavla se spekulovalo už na začátku roku. „Rozhodnutí státu vyslat svého kandidáta a v případě úspěchu obsadit tak významnou pozici je předmětem hlubokých analýz nejen v rezortu obrany, ale i na ministerstvu zahraničí a vyžaduje také souhlas vlády. Mé osobní ambice a preference v tomto procesu hrají naprosto zanedbatelnou roli,“ napsal tehdy deníku E15 Pavel.

Nominační proces začíná několik měsíců před volbou nového předsedy vojenského výboru. Každý ze států NATO s výjimkou Islandu, který je bez armády, má právo navrhnout svého představitele či se nominace vzdát. Členové výboru pak rozhodují v tajném hlasování, jež by se mělo uskutečnit na podzim, možná už v září.

„V případě úspěšné volby by taková funkce pro mě byla velkou ctí a vyvrcholením mé služby v uniformě a pro Českou republiku a její armádu významným oceněním a výrazem důvěry jako spojence,“ uvedl Pavel. Od ledna 2012 výbor vede dánský generál Knud Bartels, jehož tříletý mandát je o několik měsíců prodloužený. Odejít by měl napřesrok v létě.
Vojenskému výboru, který vznikl v roce 1963, zatím nejčastěji předsedali němečtí a britští generálové. Dvakrát po sobě nejvyšší vojenský post v alianci získali jejich kolegové z Itálie, Kanady a Norska.