Ani po přepracování nového zákona o hromadných žalobách nenalézají paragrafy pochopení u firem ani právníků. Projednání normy, kterou slíbila vláda Andreje Babiše (ANO) v programovém prohlášení, proto kabinet opět odložil. A to přestože s jejím upraveným zněním koncem roku souhlasila Legislativní rada vlády.
„Opakuje se situace z loňska. Také k aktuální předloze se sešla řada připomínek,“ uvedl zdroj deníku E15 blízký vládě.
Největší obavy jsou z možného zneužití zákona v konkurenčním boji kvůli vysokým odměnám pro zástupce skupiny žalujících. Odborníci odhadují, že mohou dosáhnout stovek milionů korun. Mluvčí ministerstva Vladimír Řepka výhrady odmítá. „V návrhu jsou pojistky proti zneužití, které je téměř vyloučeno,“ uvedl.
Stávající úprava počítá s omezenou pravomocí soudů pouze na spory spotřebitelů. „V pozici poškozeného tak budou figurovat jen lidé, kteří logicky nemohou být v konkurenčním vztahu s podnikatelem,“ dodal Řepka.
Hospodářská komora požaduje, aby ministerstvo zákon stáhlo. „Obáváme se byznysu založeného na účelovém skupování pohledávek a následném vedení sporů. Možné by bylo i vyhrožování takovými spory,“ řekl šéf odboru legislativy, práva a analýz komory Ladislav Minčič.
Poukázal na příliš vysokou odměnu ve výši 25 procent ze žalované částky, kterou by zástupce skupiny žalujících inkasoval. „Odměna má potenciál pokřivit principy advokacie,“ podotkl.
Vojtěch Faltus z právní kanceláře Eversheds Sutherland míní, že spekulantům by nahrávaly hlavně nízké soudní poplatky, které mají činit 30 tisíc korun bez ohledu na výši žalované částky. „Pokud by podávali žalobu například na 100 milionů korun v klasickém soudním řízení, museli by složit dva miliony a šest set tisíc,“ připomněl.
Minčič je přesvědčen, že k soudu se spory ani nedostanou, protože zástupci žalujících budou primárně vyvíjet tlak na nákladná mimosoudní vyrovnání, jimiž se nařčené firmy vyhnou poškození při veřejném procesu. „Účelově vyvolaná ztráta reputace by je zasáhla více než samotná úhrada škod,“ dodal.
Ministerstvo namítá, že pětadvacetiprocentní odměna z vysouzené částky je navrhována jako maximální možná. „Záležet bude na soudu, zda ji žalobci přizná jako kompenzaci za vynaložené náklady, riziko a čas, které do řízení investoval,“ reagoval Řepka s poukazem na zahraniční zkušenosti s hromadnými žalobami.
