Vláda začne licitovat o rozpočtu, nejvíce zatím dostal ministr dopravy

Zleva ministr financí Andrej Babiš, premiér Bohuslav Sobotka, vicepremiér Pavel Bělobrádek a ministr obrany Martin Stropnický na schůzi Sněmovny

Zleva ministr financí Andrej Babiš, premiér Bohuslav Sobotka, vicepremiér Pavel Bělobrádek a ministr obrany Martin Stropnický na schůzi Sněmovny

Politická debata o finančním plánu na příští rok vstupuje do předposlední fáze. O návrhu šéfa státní pokladny Andreje Babiše (ANO) doplněného o požadavky jednotlivých úřadů začne ve středu jednat vláda. Spory se zřejmě povedou o rozpočty ministerstev práce a vnitra spravovaných ČSSD. Sobotkův kabinet musí klíčový zákon schválit a odevzdat sněmovně nejpozději do konce září.

„Nevidím žádné zásadní rozpory mezi požadavky jednotlivých rezortů a možnostmi rozpočtu. Některé kapitoly byly vyjednané na úrovni náměstků. Doufám, že ministři se s tím ztotožní,“ řekl Babiš po uzavření několika kol jednání. Zhruba deset miliard korun, které podle něj finance ušetřily na obsluze státního dluhu, rozdělí ještě letos.

Původní návrh počítal se schodkem 48 miliard, dle očekávání nabobtnala o dalších 11. Odpovídá to koaliční smlouvě, jež v příštím roce dovoluje deficit 60 miliard. Pro letošek je schválen sedmdesátimiliardový.

Vláda zvýší platy učitelům, zdravotníkům, policistům, hasičům, vojákům a dalším státním zaměstnancům. Porostou i důchody. Opozice vytýká exekutivě, že nevyužívá ekonomický růst ke snižování zadluženosti. „Strukturální deficit naopak zhoršuje, peníze populisticky rozhazuje,“ řekl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Peníze přidaná ministerstvůmPeníze přidaná ministerstvům|E15

Oproti dřívějším plánům může být nejvíce spokojen ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Polepší si o pět miliard, z toho tři dostane ještě letos. Výstavbu dálnic, obchvatů kolem měst a železnic to však příliš neurychlí. Problémem je hlavně nepřipravenost, nejsou dokončeny výkupy pozemků nebo posuzování vlivu na životní prostředí.

Nejméně úspěšná je zatím ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Ta chtěla na aktivní politiku zaměstnanosti či informační technologie přidat 6,5 miliardy, místo toho má přislíbeno jen čtyři sta milionů. O něco lépe dopadlo vnitro. Z požadovaných tří miliard má dostat 1,2 miliardy.