Rozhodnutí, že stát za Humpálovou a Chrásteckou zaplatí, padlo ještě za vlády Jiřího Rusnoka. Mezi tehdejšími ministry sice panovaly obavy, zda zaplacení výkupného nepovede k nebezpečnému precedentu, nakonec podle Respektu převážila starost o život mladých žen.
Předsednictvo Bezpečnostní rady státu tehdy určilo konečný vyjednávací strop na deset milionů dolarů za obě Češky. Vyjednávání s únosci poté převzal současný kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD).
Čeští vládní představitelé přitom oficiálně tvrdí, že s teroristy nevyjednávají a neobchodují, naposledy v souvislosti se zadržováním pěti mužů v Libanonu. Sobotka dnes prostřednictvím mluvčího vlády Martina Ayera vzkázal, že informace časopisu Respekt ohledně výkupného nebude nijak komentovat. Další vládní představitelé na žádost o vyjádření nereagovali.
„Únosci žádali nejprve dvacet milionů dolarů, částku pak snižovali. Ve finále přijalo předsednictvo Bezpečnostní rady státu rozhodnutí, že konečná suma bude šest milionů dolarů za obě ženy,“ napsal týdeník. Peníze byly podle Respektu uvolněny z rezervy ministerstva financí a dostala je civilní rozvědka. Odtud pak putovaly dál až do rukou únosců. Klíčovou roli v obchodu sehrála turecká humanitární organizace IHH, která má vazby na různé militantní skupiny v regionu.
Humpálovou zastavili Turci
Obě ženy se s návratem do svobodné reality vyrovnaly odlišně. Zatímco Chrástecká podle médií pracuje v jedné z neziskových organizací v Kladně, Humpálová údajně převzala islámskou víru svých věznitelů.
Podle tajných služeb se loni na podzim zřejmě pokusila ke svým únoscům vrátit, byla však zastavena na turecké hranici a poslána zpět do Česka, tvrdí Respekt. Zpravodajci považovali její cestu za bezpečnostní riziko, neboť by se podle nich mohla v regionu radikalizovat.
Případ z Libanonu
V poslední době se dostal do centra pozornosti jiný případ unesených Čechů. Pět mužů zmizelo loni v létě v Libanonu, do republiky je vládní speciál přivezl tento čtvrtek. V ten samý den opustil českou vazbu libanonský občan Alí Fajád, kterého Spojené státy podezírají ze spolupráce s teroristy a žádaly Prahu o jeho vydání.
I když české úřady dohodu o výměně popíraly, spojitost obou případů připustil ministr obrany Martin Stropnický. Podmínkou návratu pětice Čechů podle něj bylo, aby Fajád neskončil v rukou Američanů. Spojené státy rozhodnutí o nevydání Fajáda tvrdě kritizovaly, podle nich jen povzbudí zločince a teroristy.
I vlády jiných zemí většinou tají, zda únoscům za propuštěná rukojmí zaplatily výkupné. Podle dostupných informací však únosci jen za posledních několik let dostaly desítky milionů dolarů. Například Spojené státy byly dlouhá léta známé tím, že za své občany výkupné zásadně neplatí a s únosci nevyjednávají. Loni ovšem prezident Barack Obama vyjednávat či platit výkupné rodinám unesených lidí umožnil.
| Vyplacení výkupného vlády většinou nepřiznávají |
|---|
| Vlády jednotlivých zemí se většinou neodváží zveřejnit, jestli bylo únoscům za propuštěná rukojmí zaplaceno výkupné. Především vlády Británie a Alžírska se snaží zakročit a zakázat výplatu výkupného teroristickým skupinám. Přesto to zůstává morální volbou, protože vlády pak mohou být obviněny, že nedokázaly pomoct svým občanům, kteří se stali obětí únosu. V srpnu 2013 odtajněná zpráva britské vlády uvedla, že během posledních tří nebo čtyř let bylo vyplaceno teroristům nejméně 70 milionů amerických dolarů a Al-Káida islámského Maghribu (AQIM), která působí v oblasti Sahelu, od různých vlád získala nejméně 45 milionů dolarů. Především Francie se stala terčem kritiky, že vydala miliony eur, aby zajistila propuštění svých obyvatel unesených během posledních let v Mali, Nigeru a severní Nigérii. Francouzská vláda placení výkupného popírá, nicméně bývalý prezident Nicolas Sarkozy v polovině roku 2012 v souvislosti s případem dvou rukojmích v Afghánistánu uvedl, že pro jeho vládu placení výkupného nepředstavuje žádný problém. |
| Případy, kdy se spekulovalo o zaplacení výkupného: |
| 1988 - V roce 2002 bylo zveřejněno, že francouzská vláda pod vedením Jacquesa Chiraka údajně zaplatila v roce 1988 výkupné za osvobození tří zajatců v Libanonu. Podle Christiana Prouteaua, spolupracovníka tehdejšího prezidenta Françoise Mitterranda, Francie zaplatila Íránu „skryté výkupné“. Výše částky není známá, Prouteau však mínil, že šlo o velmi vysokou sumu. Jaro 2000 - Ozbrojenci z filipínské Skupiny Abu Sayyafa unesli 70 osob. Později zajali více než 40 cizinců, které propouštěli proti výkupnému. Výkupné - prý ve výši 25 milionů dolarů - údajně zaplatila nadace syna libyjského vůdce Muammara Kaddáfího Sajfa Isláma. Únor 2003 - Na jihu Alžírska bylo uneseno 32 zahraničních turistů (16 Němců, deset Rakušanů, čtyři Švýcaři, jeden Nizozemec a jeden Švéd). Turisté byli postupně propouštěni, posledních 14 bylo osvobozeno 18. srpna v Mali. Podle německé televizní stanice ARD bylo na výkupném zaplaceno téměř 5,5 milionu dolarů. To měla údajně poskytnout maliská vláda. Květen 2004 - Filipínští ozbrojenci propustili čtyři rukojmí, které unesli z letoviska v Malajsii před osmi měsíci, výměnou za výkupné ve výši přes 50 tisíc dolarů. Červen 2004 - Italská vláda odmítla informace tisku, že za propuštění tří Italů zadržovaných v Iráku zaplatila únoscům výkupné. „Žádné výkupné vyplaceno nebylo,“ tvrdilo prohlášení, které vydala vláda premiéra Silvia Berlusconiho. Některé italské deníky ale přinesly rozhovor s doktorem Ginem Stradou, lékařem pracujícím v Iráku již řadu let, který prohlašoval, že Itálie zaplatila iráckým únoscům devět milionů dolarů. Září 2004 - V Iráku byly 28. září propuštěny dvě italské humanitární pracovnice Silvia Torrettaová a Silvia Pariová, které byly uneseny 7. září. Únosci prý původně požadovali jako výkupné pět milionů dolarů, ale při vyjednávání se sumu podařilo snížit na milion. Italská vláda ale popřela, že by za propuštění zaplatila výkupné. Předseda parlamentního výboru Gustavo Selva nicméně řekl, že výkupné zaplaceno bylo. Počátkem roku 2000 německá vláda investovala pět milionů dolarů, aby se domohla osvobození svých občanů, uvedla v roce 2013 americká velvyslankyně v Mali Vicki Huddlestonová. Srpen 2010 - Španělská vláda údajně zaplatila za propuštění dvou svých humanitárních pracovníků zadržovaných severoafrickou odnoží teroristické sítě Al-Káida v Mali osm milionů eur. Uvedli to zprostředkovatelé propuštění. Podle deníku El Mundo únosci požadovali částku 3,8 milionu eur. Španělská vláda ji prý vyplatila v lednu, značná část těchto peněz šla ale přes prostředníky a tak únosci dostali jen 1,5 milionu. Proto byla v období mezi dubnem a květnem vyplaceny další tři miliony eur. Červen 2012 - Byl propuštěn jihoafrický pár, který zadržovali somálští piráti; k propuštění došlo po zákroku jihoafrické vlády. Piráti požadovali půl milionu dolarů, ale vláda nikdy nepřiznala, že by je vyplatila. Únor 2013 - Členové islámské skupiny Boko Haram unesli francouzskou rodinu a za její propuštění byly údajně vyplaceny tři miliony dolarů, což je zatím nejvyšší částka, kterou se této skupině podařilo získat. |
