„Chceme se zbavit cel ve vzájemném obchodě. Třeba český výrobce světelných instalací Lasvit musí platit clo 28 procent. To je spousta peněz, které jeho výrobky v USA prodražují,“ uvedla komisařka jedno z klíčových témat dohody. Dalšími jsou i lepší přístup na americký trh veřejných zakázek či vzájemné uznávání certifikací a standardů tam, kde unie a USA směřují regulací ke stejnému cíli.
„Budeme spolupracovat jen v případech, kdy jsou evropské a americké standardy stejně vysoké, ale jen trochu odlišné. Dohoda nenaruší evropské standardy pro ochranu zdraví, životního prostředí, pracovních podmínek,“ vyvracela Malmströmová obavy odpůrců dohody.
Premiér Bohuslav Sobotka ujišťuje, že díky prohloubení obchodu s USA vzniknou nová pracovní místa a přibudou zakázky pro české firmy. Vláda zadala zpracování studie, která tyto dopady vyčíslí. „Model pracuje se třemi scénáři, minimalistickou dohodou, maximální variantou, kdy by unie dosáhla všeho, co členské státy vepsaly do vyjednávacího mandátu pro Evropskou komisi, a s variantou, že se žádná dohoda nedojedná. Na poslední možnosti by Evropa prodělala,“ uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl.
Odbourání netarifních bariér je nejdůležitější
„Podstatné je odbourat v obchodě netarifní bariéry, které komplikují život především malým a středním firmám. Je proto nutné poslouchat podniky, které s USA přímo nebo nepřímo obchodují,“ dodal Josef Bič z Vysoké školy ekonomické, který se podílel na formulaci doporučení pro českou vládu, jež přijal Národní konvent o Evropské unii.
Čeští podnikatelé už našli obory, kterým by euroamerická dohoda mohla výrazně pomoci. Je to výroba zdravotnické techniky, strojírenských výrobků, měřicí techniky nebo leteckého průmyslu. Těžit z dobré dohody budou také tuzemské automobilky a navazující průmysl. Ve Spojených státech by se mohla uchytit také zabezpečovací technika pro hromadnou dopravu.
Osud obchodních dohod mají v rukou američtí a evropští poslanci
