Návrh státního rozpočtu pro příští rok z pera ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) počítá mimo jiné s dotací 6,3 milionu korun pro Český svaz bojovníků za svobodu. Byť v kontextu celkového rozpočtu s hlubokým několikasetmiliardovým schodkem jde lidově řečeno o „plivnutí do moře“, podpora svazu vadí několika opozičním stranám. Čtveřice poslanců za ODS navrhuje tyto peníze přesunout na činnost jiných spolků.
„Činnost spolku se v posledních několika letech ukazuje jako silně problematická, a to zejména pod současným vedením, tedy především pod předsedou Jaroslavem Vodičkou a aktivitám, které svým jménem zaštiťuje,“ píší poslanci Jakub Janda, Jana Černochová, Pavel Žáček a Vojtěch Munzar v návrhu na přesun peněz. Svaz podle nich vystupuje „v přímém rozporu se svým původním posláním i s hodnotami svobody, demokracie a prozápadní orientací České republiky“.
Poslancům vadí především Vodička, bývalý agent komunistické veřejné bezpečnosti a člen někdejší KSČ. Více než šest milionů korun navrhuje ODS rozdělit mezi Spolek pro zachování odkazu českého odboje, Památník Šoa Praha, Platformu Evropské paměti a svědomí, Sdružení bývalých politických vězňů ČR a Československou obec legionářskou.
Samotný svaz nechal dotaz deníku E15 bez odpovědi, komunističtí poslanci nicméně peníze pro organizaci hájí. Předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) uvedla, že zachování dotace svazu je jednou z podmínek komunistů pro podporu rozpočtu.
S návrhem na odebrání dotace svazu v minulých letech neuspěli poslanci TOP 09 nebo KDU-ČSL. Argumentovali rovněž tím, že svaz, který sdružuje účastníky národního boje za osvobození ve druhé světové válce a jejich rodinné příslušníky, vystupuje v současnosti proti původnímu poslání.
Pod předsedou Jaroslavem Vodičkou například svaz udělil ocenění pro komunistického poslance Zdeňka Ondráčka za to, že přispívá na opravu válečných pomníků a účastní se akcí svazu. Ondráček je přitom dlouhodobě kritizován za to, že se při listopadových demonstracích v roce 1989 účastnil policejních zásahů proti demonstrantům. Na protest proti ocenění poslance odešla ze svazu řada členů včetně kardinála Dominika Duky.
Nepokoje také v roce 2015 vyvolalo dosazení političky a dřívější kandidátky na prezidentku za komunisty Jany Bobošíkové do čela lidické buňky. Na protest tehdy z organizace odešly poslední tři žijící lidické ženy. Rok na to byl předseda Vodička kritizován za protiuprchlické výroky během tryzny v Terezíně. Kritice svaz čelil také za vylučování členů, kteří se vymezovali proti vedení ČSBS.
Kvůli kontroverzím už řada krajů a měst odebrala svazu dotaci, prostory mu nepronajímá ani pražský magistrát. Svaz už není zván na piety v Terezíně, Lidicích a Ležácích. Spolupráci s ním ukončil i Senát a řada dalších institucí. Od činnosti svazu se distancují také někteří příslušníci protinacistického odboje. Dobré vztahy má naopak s prezidentem Milošem Zemanem.
