O největší překvapení prvního kola letošních senátních voleb se postarali exministři Jiří Cieńciała a Zdeněk Škromach. První jasně zvítězil a křeslo senátora má prakticky jisté už teď. Druhého favorizovali bookmakeři, avšak nijak nezabodoval. Na Táborsku propadl islamobijec Martin Konvička, kandidáti protiimigračních stran neuspěli ani jinde.
Jiří Cieńciała
Jiří Cieńciała | čtk
Exministr průmyslu a obchodu Jiří Cieńciała (66) za Občané spolu – nezávislí postupuje v obvodu Frýdek-Místek do druhého kola s největším náskokem. Získal 46 procent hlasů. Jeho soupeřka, lidovecká poslankyně a zastupitelka Třince Pavla Golasowská (52), 16 procent. Cieńciała zná ostatní kandidáty, kteří neuspěli, a s některými z nich se zkusí spojit.
„Mně jde vždy o region. Jestli ti lidé budou pro něj chtít něco udělat, tak určitě budeme vymýšlet nějakou spolupráci,“ řekl. Většinu kariéry spojil s Třineckými železárnami, byl mimo jiné vedoucím oddělení robotiky (1987 až 1991), ředitelem pro vývoj a obchod ve strojírenské divizi (1991 až 1997) a nakonec generálním ředitelem (1997 až 2011).
Vystudoval systémové inženýrství na Vysoké škole báňské, kde pak externě vyučoval. Před nástupem do Rusnokovy vlády se k pedagogické činnosti vrátil, byl rektorem ostravské Vysoké školy podnikání.
Michael Canov
Michael Canov | čtk
Druhý nejlepší výsledek má starosta Chrastavy Michael Canov (55) za STAN a Starosty pro Liberecký kraj, v obvodu Liberec získal 45 procent hlasů. O post senátora bude bojovat s majitelem pivovaru ve Frýdlantu Markem Vávrou (41) za ANO. Canov bude usilovat o podporu kandidáta ČSSD, TOP 09 nebo ODS. Vávru vnímá jako silného protivníka. „Má podporu Andreje Babiše, který je nejmocnějším mužem v zemi. Věřím, že kampaň bude korektní, osobně proti panu Vávrovi nic nemám,“ uvedl.
Známým se stal díky úspěchům v právních sporech se státními institucemi. Mimo jiné dokázal obhájit u Ústavního soudu vyhlášku o regulaci hazardu včetně videoterminálů povolovaných ministerstvem financí. Do politiky vstoupil v roce 1994, kdy byl jako nestraník za ODS zvolen do zastupitelstva Chrastavy. Od roku tam 1984 učil. Canov, bývalý člen US-DEU a ODS, je jedním ze zakládajících členů hnutí Starostové pro Liberecký kraj a jeho prvním místopředsedou.
Josef Váňa
Josef Váňa | čtk
Osminásobný vítěz Velké pardubické Josef Váňa (63) za ANO získal na Karlovarsku necelých devatenáct procent. Jeho sok, starosta Božího Daru Jan Horník (62) za STAN přes 23 procent. Váňa se dlouhodobě věnuje i komunální politice, zastává funkci místostarosty v obci Chyše, kde žije. Předpokládá, že druhé kolo bude náročné. To si myslí i Horník. „Utkám se s velmi dobrým žokejem, který je také zvyklý vyhrávat. Bude těžké přeskočit ten Taxisův příkop a doběhnout první, protože nemáme tolik peněz jako hnutí ANO 2011,“ řekl.
Váňa byl ošetřovatelem koní, pracoval jako pomocný dělník či strojník lyžařského vleku. Později byl členem Horské služby Jeseníky. Po roce 1989 působil jako žokej a trenér v německém Baden-Badenu, nyní vede vlastní dostihovou stáj. Horník starostuje Božímu Daru od roku 1990, posledních šestnáct let zasedá také v zastupitelstvu Karlovarského kraje. Poprvé byl zvolen na kandidátce ODA, později jako nestraník za Evropské demokraty a TOP 09/STAN. Senátorem je od roku 2004.
Jiří Růžička
Jiří Růžička | čtk
S výraznou převahou 42 procent vyhrál v Praze 6 ředitel Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička (68) za TOP 09 a STAN. Kandidát ČSSD a Strany zelených filozof Václav Bělohradský skončil s necelými 17 procenty za ním na druhém místě. „Pochopitelně, kdybych přesáhl 50 procent a zvítězil v prvním kole, byl bych nadšen. Jsme ale v poločase a doufám, že se nám podaří zvítězit i ve druhém kole,“ komentoval Růžička výsledky.
Krátce po jejich oznámení ho podpořil neúspěšný kandidát za ODS František „Čuňas“ Stárek. Růžička absolvoval Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v oboru tělesná výchova, český jazyk a literatura. Od roku 1978 učí na Gymnáziu Jana Keplera, kde je už od roku 1990 ředitelem. Do komunální politiky vstoupil, když byl jako nestraník za TOP 09 zvolen v komunálních volbách 2014 zastupitelem šesté městské části.
Jan Mládek
Jan Mládek | Michael Tomes, E15
Ve vyrovnaném souboji bude na Táborsku hájit barvy sociální demokracie ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (56). Se ziskem přes 17 procent skončil o 88 hlasů na druhém místě za učitelem a starostou Mladé Vožice Jaroslavem Větrovským (48) za hnutí ANO. Mládek neúspěšně kandidoval do Senátu už před šesti lety. Pokud nebude zvolen ani tentokrát, rezignuje na vládní post. „Napíšu dopis předsedovi strany a dám funkci k dispozici. On rozhodne, jestli mám setrvat, nebo nikoliv. Nechci mu přidělávat problémy, bude to na něm,“ řekl.
Mládek začínal v devadesátých letech minulého století jako poradce ministrů, pak byl náměstkem ministra financí či viceguvernérem Mezinárodního měnového fondu za Českou republiku. Tři roky byl poslancem a pak šéfem rezortu zemědělství. Větrovský byl do zastupitelstva v Mladé Vožici poprvé zvolen v roce 1998 jako nestraník na kandidátce ČSSD, v následujících volbách úspěšně kandidoval na nezávislých kandidátkách. Starostou města je už třetí volební období. V prvním kole senátních voleb na Táborsku propadl islamista Martin Konvička, člen Alternativy pro Českou republiku. Podobně dopadli kandidáti protiimigračních stran i jinde.
Zdeněk Škromach
Zdeněk Škromach | čtk
Bookmakery favorizovaný exministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (59) bude v dresu ČSSD obhajovat na Hodonínsku senátorský post nečekaně ze druhého místa. Získal 24 procent hlasů, zatímco starostka Ratíškovic Anna Hubáčková (59) za KDU-ČSL osmadvacet. „Hlasů mohlo být víc. Druhé kolo je specifické, často bývá nízká účast. Přijďte volit,“ vyzval své sympatizanty Škromach.
Senátorem a místopředsedou horní komory parlamentu je od roku 2010. V minulosti byl opakovaně místopředsedou sociální demokracie, na funkci rezignoval po utajované schůzce s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech. Hubáčková působila řadu let jako úřednice. V devadesátých letech vedla odbor životního prostředí Okresního úřadu v Hodoníně, pak se stala šéfkou odboru životního prostředí krajského úřadu Jihomoravského kraje. Tam pracovala až do svého vstupu do politiky v roce 2014.
