Sociální demokraté by díky zisku 34,1 procenta hlasů s velkým odstupem zvítězila ČSSD pod vedením Bohuslava Sobotky. Sociální demokraté si tak ve srovnání s minulým měsícem pohoršili o 0,4 procentního bodu. Mírné ochlazení zájmu voličů v případě ČSSD může signalizovat nespokojenost levicových voličů s příliš zdrženlivou politikou sociálních demokratů vůči koaliční vládě a její nepopulární reformní politice.
Pozici druhé nejsilnější strany si i nadále se ziskem 17,6 procent drží občanští demokraté, kteří si oproti letošnímu červenci rovněž mírně pohoršili, a to o 0,2 procentních bodů. ODS tak zjevně nepřesvědčila své dřívější voliče o své důvěryhodnosti a schopnosti naplnit své předvolební sliby.
Graf 1: Volební preference
Zisk 15,9 procenta voličských hlasů řadí na třetí příčku TOP 09, jež oproti minulému měsíci ztratila čtyři desetiny procentního bodu. TOP 09 tak může, stejně jako ODS, doplácet na absenci, s níž TOP 09 avizovala prosazování nekompromisní reformní politiky.
Mírný pokles volebních preferencí ODS i TOP 09 oproti minulému měsíci pak může naznačovat, že příznivci pravicové politiky nejsou přesvědčení o věrohodnosti a životaschopnosti vládního koaličního projektu, který si klade za cíl stabilizaci veřejných rozpočtů a nastartování razantních reformních a protikorupčních kroků.
Graf 2: Hypotetický zisk poslaneckých mandátů při 48,7 procentní volební účasti
Čtvrtou nejsilnější stranou by se v srpnových hypotetických volbách stala se ziskem 13,5 procenta hlasů KSČM. Komunisté, kteří oproti minulému měsíci posílili o 0,5 procentního bodu, získávají na svoji stranu nevoliče, kteří tak mohou dávat najevo svoji nespokojenost s celkovým stavem domácí politiky a chováním politických stran, které se v polistopadových vládách podílely na současném stavu jak ekonomické situace, tak i celkové politické úrovně.
Poslední stranou, jež by v srpnových hypotetických volbách přesáhla pětiprocentní volební práh, je KDU-ČSL se ziskem 5,4 procenta hlasů, což je o jednu desetinu procentního bodu více než v předchozím měsíci. Lidovci si tak i nadále udržují počet hlasů, který by jim mohl zajistit návrat do Poslanecké sněmovny. Vzestup lidoveckých volebních preferencí pak rovněž může nasvědčovat vyjádření nespokojenosti voličů s fungováním politických stran, které nenaplnily očekávané změny politického stylu a které neplní své předvolební sliby.
Pod pětiprocentní hranicí se se ziskem 3,4 procenta, tedy stejně jako v letošním červenci, nadále drží Věci veřejné. Stagnace volebních preferencí Věcí veřejných může svědčit o pozitivním vnímání snahy této strany o zmírnění některých vládních reformních kroků, nicméně o návratu ztracené voličské důvěry zatím hovořit nelze.
