Vondra otáčí: Smlouvu na předražené Casy můžeme vypovědět

Pokud výrobce letadel CASA neodstraní včas jejich závady, tak aby letouny byly plně funkční, navrhne obrana odstoupení od smlouvy. Novinářům to dnes řekl ministr obrany Alexandr Vondra. Lhůta podle obrany vyprší koncem května. Letadla v nynějším stavu nelze nasadit do misí a trpělivost obrany není bezbřehá, řekl Vondra. Lety nových dopravních letounů CASA zastavil koncem října kvůli opakovaným poruchám náčelník generálního štábu.

Pokud výrobce letadel CASA neodstraní včas jejich závady, tak aby letouny byly plně funkční, navrhne obrana odstoupení od smlouvy. Novinářům to dnes řekl ministr obrany Alexandr Vondra. Lhůta podle obrany vyprší koncem května. Letadla v nynějším stavu nelze nasadit do misí a trpělivost obrany není bezbřehá, řekl Vondra. Lety nových dopravních letounů CASA zastavil koncem října kvůli opakovaným poruchám náčelník generálního štábu.

Ministr obrany Alexandr Vondra se rozhodl rázně jednat v kauze letadel CASA. Pokud prý výrobce dosud nepoužitelných letounů neodstraní závady, navrhne ministerstvo odstoupení od smlouvy. Lhůtu firmě Vondra dává do konce května. Jistotu, že by se ale případné odstoupení od předraženého nákupu podařilo dotáhnout do konce, však ministr nemá. Například právní analýza kanceláře White & Case, o které deník E15 informoval, totiž podobné možnosti příliš nadějí nedává.

Letadla v nynějším stavu nelze nasadit do misí a trpělivost obrany není bezbřehá, řekl Vondra. Lety nových dopravních letounů CASA zastavil koncem října kvůli opakovaným poruchám náčelník generálního štábu.

„Problémy již trvají příliš dlouho, nebudou-li tyto reklamace vyřízeny včas a řádně, navrhnu vládě odstoupení od smlouvy v plném rozsahu,“ řekl Vondra. Jeho náměstek Rudolf Blažek doplnil, že letadla mají být v bezvadném stavu dodána do 30. listopadu, nejzazší termín pro splnění dohodnutých podmínek je pak do šesti měsíců, tedy koncem května.

Bylo by ale případné odstoupení reálné? To podle právní analýzy kanceláře White & Case, kterou si ministerstvo nechalo udělat, ale oficiálně ji nekomentovalo, není vůbec jisté. „Zajímalo nás především, zda lze celý kontrakt zrušit. Z posudku je ale zřejmé, že by to bylo nesmírně složité. Soudní spory by se vlekly donekonečna. Vypovědět smlouvu je téměř nereálné,“ řekl nedávno E15 pod podmínkou anonymity dobře informovaný úředník blízký sekci vyzbrojování ministerstva.

Vondra řekl, že po dvou incidentech s poruchami strojů CASA, které se odehrály koncem října, se obrana obrátila s reklamací na výrobce letounů společnost Airbus Military a jejich dodavatele firmu Omnipol. „Požadujeme urychlené odstranění všech reklamovaných závad, protože žádný ze čtyř letounů nyní není schopen plnit úkoly, pro které byl pořízen. Kvůli nefunkční integraci pasivní obrany a problémům se softwarem není možné tyto letouny nasadit do zahraničních misí, například v Afghánistánu,“ řekl Vondra.

Ministr dodal, že v případě vrácení letadel CASA má obrana připraven „plán B“. Jeho podrobnosti ale nesdělil. Vondra před časem zakázal prodávat vyřazené ruské antonovy, které měly stroje CASA nahradit. Podle náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka by další nasazení zastaralých ruských letounů v armádě vyžadovalo jejich modernizaci, která by stála okolo 70 milionů za jeden stroj. Uvedení letadel do provozu by přišlo na dalších zhruba 70 milionů a piloti by museli projít půlročním výcvikem, protože na letounech již tři čtvrtě roku nelétali, dodal Picek.

Náčelník generálního štábu Vlastimil Picek zakázal lety strojů CASA na konci října. Reagoval tak na dvě poruchy letadel. Při jednom z incidentů mělo letadlo před přistáním závadu, při níž mimo jiné vysadil motor. Obrana k případu ustavila vyšetřovací komisi. Armáda již letos zakázala lety strojů CASA dvakrát.

Nákup dopravních letadel CASA byl podle odborníků i médií podezřelý. Kontrakt byl podepsán v roce 2009, den před nástupem tehdejšího náměstka ministra Martina Bartáka do funkce šéfa resortu. Podle Evropské komise Česká republika údajně nedodržela předpisy EU týkající se zadávání veřejných zakázek, když o zakázce za 132 milionů eur (téměř 3,5 miliardy korun) rozhodla bez výběrového řízení.