Ministr Chalupa uvedl, že rozloha budoucí chráněné krajinné oblasti, kterou by po shodě se starosty do dvou až tří let vyhlásila vláda, by měla přesahovat hranice současného cvičiště a zahrnovat i vedlejší evropsky významné rezervace. Aby v takzvaných Středních Brdech, které se rozkládají mezi Příbramí a Rokycany, vznikla CHKO je jeden z požadavků hejtmanů a starostů ze Středočeského a Plzeňského kraje. Podle nich nejsou zatím vyřešeny základní otázky jako termín a způsob zrušení újezdu nebo likvidace a financování nevybuchlé munice.
Vondra ujistil, že ochodu armády bude předcházet podrobný pyrotechnický průzkum celé oblasti. Na jeho základě pak bude proveden povrchový sběr a zabezpečení všech důležitých oblastí tak, aby byl pohyb v újezdu bezpečný. Důkladnou sanací některých částí by ale mohla být narušena vzácná flóra, uvažuje se proto o tom, že by někde zůstal současný stav zachován a platil by tam zákaz vstupu. Podobný režim už řadu let funguje v bývalém vojenském prostoru, který se rozkládal v okolí šumavských Prášil.
To, aby v takzvaných Středních Brdech, které se rozkládají mezi Příbramí a Rokycany, vznikla CHKO, je jeden z požadavků hejtmanů a starostů ze Středočeského a Plzeňského kraje. Podle nich nejsou zatím vyřešeny základní otázky jako termín a způsob zrušení újezdu nebo likvidace a financování nevybuchlé munice.
„Je jen jakési stanovisko pana ministra obrany,“ konstatoval středočeský hejtman David Rath (ČSSD). „Pokud vláda řekne, že myslí tento projekt vážně, tak budeme velmi intenzivně vyjednávat,“ dodal plzeňský hejtman Milan Chovanec (ČSSD).
Kvůli zrušení vojenského prostoru bude třeba novelizovat některé zákony. A v případě, že dojde ke změně katastrů, čehož se obávají některé obce zejména na Plzeňsku, budou třeba ještě další legislativní změny. „Chceme se pouze vrátit k původním hranicím, které byly předtím, než byl vojenský újezd zřízen. Nechceme nic jiného, než aby katastry obcí kopírovaly rozvodí těch potoků a říček, které v této oblasti pramení,“ upřesnil Chovanec. Pokud se podle něj začne definitivně o Brdech jednat, tak už mají obce připravený „minimalistický plán“ možného rozdělení katastrů.
Obavy o unikátní přírodu mají i někteří pracovníci Vojenských lesů a statků. Ti připomínají, že CHKO představuje nejnižší stupeň ochrany. Na některých lokalitách by proto podle nich měl být vyhlášen přísnější režim.
„Netvrdím, že tam musí být zakázáno chodit. Lidé by se ale v takových místech měli pohybovat jen po vyznačených cestách jako v Krkonoších nebo na Šumavě,“ řekl vojenský lesník, který si přál zůstat v anonymitě.
Zrušením újezdů se mají ušetřit stovky milionů
Vojenský újezd Jince neboli Brdy je třetí největší v zemi. Podle původních plánů Spojených států měl být v jeho jihozápadní části umístěn protiraketový radar, ze záměru ale sešlo. Rozloha prostoru Brdy je 260 kilometrů čtverečních. Z toho 90 procent tvoří lesní porosty, zbytek využívá armáda. Na území je specializovaná dělostřelecká, tanková, protitanková a letecká střelnice. Navzdory protestním peticím známých osobností tehdejšího kulturního života zabrali vojáci rovnou polovinu brdského hřebene v roce 1927.
Ostatní vojenské prostory se podle současných představ ministerstva obrany zmenší, většinou přibližně o čtvrtinu své rozlohy. Armáda chce rušit a zmenšovat své újezdy, protože je v jejich nynějším rozsahu ke svému výcviku nepotřebuje. Zrušením a redukcí újezdů se mají ušetřit stovky milionů korun. V Česku je nyní dohromady pět vojenských cvičišť, například sousední Německo nebo Rakousko mají jen jedno.
