Příjmy státu akcelerované dosavadním výkonem ekonomiky a vysokou inflací stoupají. Inkaso daně z přidané hodnoty, hlavního zdroje finančních prostředků pro stát a samosprávy, za posledních šest let vzrostlo o sto miliard korun na půl bilionu. Plyne to z aktuálních údajů Finanční správy. Na zkrocení státního dluhu, který se má letos z necelých tří bilionů přiblížit hranici 3,3 bilionu, to však nestačí. Vláda proto musí přijít s opatřeními na konsolidaci veřejných rozpočtů.
„Mimořádné příjmy z inflace určitě nepokryjí mimořádné výdaje. Státní rozpočet to pociťuje nejvíce, protože potřeba mandatorních výdajů navázaných na inflaci způsobuje, že inflační výdaje jsou vyšší než příjmy. Dochází tak ke zvýšení deficitu,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že většina daní včetně DPH je navíc sdílených, zhruba třicet procent si rozdělují obce, města a kraje.
Zatímco v roce 2017 činil příjem z DPH přes 381 miliard korun, od minulého ledna do konce listopadu to bylo skoro 488 miliard. Z celkového výnosu stát získal 64,38 procenta, obce 25,84 procenta a kraje 9,78 procenta.
Podíly stanovuje zákon o rozpočtovém určení daní. Kabinet je navzdory stížnostem velkých měst upravovat nechce. „Systém je relativně spravedlivý. A při stavu veřejných financí se nedá počítat s tím, že by se procentuální podíl samospráv navýšil,“ odmítl požadavky primátorů šéf státní pokladny.
Jak se počítá inflace a co najdete ve spotřebním koši
Loni se na zvýšení inkasa DPH podle ministerstva financí projevila i vysoká inflace. Meziroční pokles výběru této daně zaznamenaly statistiky v předminulé dekádě pouze v roce 2009; důvodem byla hospodářská recese. V posledních šesti letech byl výjimkou rok 2020, v němž tehdejší vláda kvůli covidové pandemii snížila nebo odpustila DPH na vybrané zboží a služby.
Podle listopadové makroekonomické predikce rezortu financí procházela česká ekonomika na podzim mírnou recesí, na jejíž dno se má dostat v prvním čtvrtletí. I pak má hospodářství víceméně stagnovat při nadále vysoké průměrné inflaci na úrovni 9,5 procenta.
„U většiny zboží a služeb se žádného zlevňování nenadějeme. Snížení inflace do jednociferných hodnot znamená to, že zdražování bude pokračovat stále razantním tempem, i když přece jenom pomalejším než letos,“ míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Z důvodu nutného posílení příjmů státního rozpočtu navíc Stanjura plánuje přesunutí některého zboží a služeb do vyšších sazeb DPH. V nejnižším, desetiprocentním pásmu by podle ministra měly zůstat jen služby a výrobky, které plní nezpochybnitelnou sociální úlohu. Razantnější zdanění některých zboží nebo služeb navrhla kabinetu i Národní ekonomická rada vlády (NERV).
„Určitě je na stole revize dvou snížených sazeb,“ potvrdil Stanjura. Nejmírnější daňová sazba podle NERV neodůvodněně zahrnuje například i nová umělecká díla, řezané květiny, sauny, solária nebo svoz odpadu a další oblasti podnikání, kterým byla v roce 2020 s ohledem na covid snížena DPH.
„Rozložení daní je k diskuzi v rámci našich expertních týmů, které se scházejí i nad návrhy NERV,“ uvedla předsedkyně Poslanecké sněmovny a zároveň TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
V Česku platí tři sazby DPH. Nejvyšší, 21procentní sazba pokrývá většinu zboží a služeb, od oblečení až po elektřinu. Do snížené, 15procentní daně spadají třeba potraviny a nejnižší, desetiprocentní daň platí lidé u léků, stravování či u ubytování.
Inkaso DPH pro stát a samosprávy (v miliardách korun)
| 2017 | 381,4 |
| 2018 | 413 |
| 2019 | 431,3 |
| 2020 | 426,2 |
| 2021 | 463,3 |
| 2022 | 487,7* |
Pramen Finanční správa, * údaje za leden až listopad
