Senátní výbor pro obranu doporučil schválit vládní plán na rozšíření zahraničních misí českých vojáků. Proti je KSČM, podmiňuje tím podporu chystané vládě ANO a ČSSD. Senát, kde mají komunisté jediného zástupce, pravděpodobně doporučení vyslyší na čtvrteční schůzi. Definitivní rozhodnutí bude na Sněmovně. Její výbor pro obranu minulý týden žádné stanovisko k misím nepřijal.
Ministerstvo obrany plánuje do roku 2020 účast ve stejných misích jako dosud, příští rok přibude pouze letecká mise v Pobaltí. Výrazně by se ale zvýšil počet zapojených vojáků v Iráku, Afghánistánu a v Mali.
Ještě letos by chtěla armáda do těchto zemí vyslat o 270 vojáků více. Posílené zahraniční operace by resort obrany stály 2,1 až 2,4 miliardy korun ročně. Současný mandát umožňuje, aby se zahraničních misí zúčastnilo 806 českých vojáků. Vedle Afghánistánu, Mali a Iráku působí třeba na Golanech, Sinaji či v Kosovu. Podle návrhu by se jejich počet měl ještě letos zvýšit na 1081 a příští rok na 1191. V roce 2020 by v misích mohlo působit 1096 českých vojáků.
Náčelník generálního štábu Aleš Opata uvedl, že v Afghánistánu se vojáci více zaměří na posílení bojových schopností afghánských jednotek a na jejich výcvik. Čeští vojáci by se měli nově vydat do province Lógar, kde by cvičili speciální jednotku afghánské policie, a do provincie Herát, kde by pomáhali s výcvikem afghánských vojáků.
V případě Iráku byla podle Opaty armáda požádána o vyslání chemiků. V Mali se má mandát zvýšit z 50 na 120 lidí. Česká armáda chce mít v zemi další jednotku, která by hlídala či doprovázela vojáky výcvikové mise Evropské unie. Opata řekl, že způsob výcviku maliských sil se mění. Instruktoři budou nově vyjíždět přímo k jednotkám a čeští vojáci by měli na starosti jejich bezpečnost. Do mise OSN, která také v Mali působí, by se mohl zapojit malý expertní tým. Tato jednotka by měla mít do 30 vojáků.
