Česká republika plánuje přispět asi 25,6 milionu korun na vybudování společných sil afrických zemí Sahelu, tedy území v severní Africe na jižním okraji Sahary. Jednotky na boj s teroristy a organizovaným zločinem vytváří Mali, Mauritánie, Čad, Burkina Faso a Niger. Finanční příspěvek bude ve středu schvalovat vláda, návrh předloží ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO), sdělil Jakub Fajnor z ministerstva obrany. Vláda také probere působení vojáků na zahraničních misích v loňském roce.
Vláda by mohla vyčlenit na takzvané Společné síly G5 Sahel milion eur (asi 25,6 milionu korun). Peníze by země měly dostat prostřednictvím Evropské unie. Podle Fajnora se na zacílení příspěvku domluvily ministerstvo obrany a zahraničí. Peníze by nejspíš měly směřovat na nákup neprůstřelných vest, přileb, spacích pytlů, detektorů kovů nebo ochranných obleků pro likvidaci výbušnin.
Země Sahelu vytváří společnou vojenskou sílu, která bude v pohraničních oblastech pětice zemí bojovat proti teroristickým skupinám a organizovanému zločinu. "Dlouhodobou pozicí vlády ČR v otázkách migrace je nutnost řešení základních příčin migračních toků co nejblíže místům jejich vzniku," poznamenal Fajnor. Dodal, že společná jednotka Sahelu se právě na boj proti terorismu a skupinám organizovaného zločinu zaměřuje. "Má potenciál přispět k omezení nelegální migrace," dodal.
Česká republika se již v oblasti angažuje. V Mali má vojenskou jednotku, která se podílí na ochraně velitelství výcvikové mise EU i na samotném výcviku. Nový návrh misí, který musí schválit Parlament, počítá s navýšením počtu vojáků v Mali.
Šlechtová ve středu vládě předloží i informace o misích, na kterých se česká armáda loni podílela. "Základem materiálu jsou podrobnosti o operačních úkolech jednotek resortu v místech působení, tedy v Afghánistánu, Kosovu, Bosně a Hercegovině, Somálsku (respektive ve Velké Británii na velitelství protipirátské operace EU na pobřeží africké země), Itálii, Mali, na Golanských výšinách, Sinajském poloostrově, v Iráku a v rámci velitelských struktur NATO, EU a OSN," podotkl Fajnor.
Česko také vyčleňovalo jednotky pro případné nasazení v rámci sil rychlé reakce NATO. Tyto jednotky ale nasazeny nebyly. Kromě toho ČR vyslala několik jednotlivců do pozorovatelských misí OSN ve Středoafrické republice, Demokratické republice Kongo, Kosovu a Afghánistánu.
Za působení v misích obrana zaplatila asi 1,4 miliardy korun. "V průběhu roku 2017 nedošlo v zahraničních operacích v českých řadách k žádnému úmrtí ani závažnému zranění v souvislosti s plněním úkolů," uvedl Fajnor.
